Psí články

Jak správně krmit štěně

Je to malinkaté a většinou opravdu i vysoce roztomilé. Lidé si tyto tvorečky pořizují z různých důvodů, ale zpravidla na začátku jejich psí pouti vedle svého pána se majitelé rozplývají nad jejich vzezřením. Aby tedy tito členové rodiny prospívali, je také nutné právě v prvních týdnech (a měsících) života dbát na jejich stravu. Méně či více překvapivě se názory na to, čím je vhodné „malé Dášeňky“ krmit různí a to v návaznosti na nové studie zabývající se touto problematikou.  

Krmení štěňat

Abychom si i my jakožto ne-psí smrtelníci dokázali představit vývoj našich zvířecích druhů, je k dispozici logické srovnání štěněte, které v prvním roce svého života povyroste stejně jako dítě během svých 14 až 18 let. Kdo má zkušenosti i s „chováním“ lidského plemene, bude jistě vědět, že to je výrazný skok.


Bezprostředně po porodu zajišťuje stravu především kojící fena. Po čtvrtém týdnu štěňat se mohou do jejich krmení zapojit také jejich dvounozí opatrovníci, kteří by jim měli podávat především jednoduše stravitelné krmivo, jako například rozmáčené granule. Mezi čtvrtým a šestým měsícem začne samotná fena štěňata odstavovat. Tedy pozor, přichází řada na nás!


V tomto období mohou být majitelé psů sváděni k přemítání, zda je pro štěňata vhodnější (domácí) vařená strava nebo granule.  Nabízí se zde možnost „vyvařování“, ovšem jedná se o tu pracnější variantu. A ač může být majitel přesvědčen, že jeho pokrm je ten nejkvalitnější, musí se vyvarovat určitých rizik, jako například předávkování vitamínů, nebo možnosti infekce z neprovařeného masa. Tedy někdy může paradoxně méně znamenat více a majitelé mohou udělat lépe, když spíše vyberou ověřenou značku granulí.


Podstatná u výběru krmiva je také velikost plemene. U velkých psů, tedy dosahujících v dospělosti více jak 25kg váhy, se dlouho předpokládalo, že potřebují v tomto období přijímat velké množství bílkovin a vápníku. Ovšem poslední výzkumy poukazují na opak a to ze zcela prozaického důvodu. Opět zde lze použít srovnání s námi – lidmi, kdy do naší dospělé váhy „dorůstáme“ zhruba 18 let, avšak psi jako rotvajleři a dogy do obdobné váhy (50 až 80 kg) rostou pouhých 10 měsíců. Je tedy zlehka řečeno nešetrné k  psímu organismu, abychom ho nutili tento již tak rychlý vývoj ještě akcelerovat nadbytkem bílkovin a vápníku. Naopak tento dobře míněný bonus ve stravě může způsobit kloubní onemocnění.


Jestliže se tedy vyvarujeme těchto chyb, můžeme již přejít do praxe, která spočívá především v samotném krmném režimu a dávkování. Zde se můžeme držet obecně platného rčení: „čemu se v mládí nenaučíš…“ ano, totéž platí také pro čtyřnohá námi domestikovaná zvířata. Do jednoho roku by si štěně mělo navyknout jíst třikrát denně, následně do dvou let lze tuto intenzitu snížit na dvakrát denně a v dospělosti dvakrát či jednou denně. U štěňat malých plemen je potom dobré upozornit na nutnost přísunu velkého množství energie a živin, které by měly být dodávány ze začátku čtyřikrát až pětkrát denně. Štěňatům se granule podávají zalité vlažnou vodou, pejskovi je ponecháme „na pospas“ po dobu cca 15 až 20 minut. A potom, co nesní, vezmeme. Toto odebírání potravy má svou funkci. Pejsek si navykne, že nejí celý den, což by mohlo vést buď k přejídání, nebo jen k drobnému uždibování a tedy i podváze.


Text: Marek Kos
Foto: Judith Bradbury