Jsou bojová plemena opravdu nebezpečná?

Bojová plemena psů jsou poměrně kontroverzní záležitostí, na kterou existuje více protichůdných názorů. Pojďme si nejprve říct, která plemena jsou vlastně za bojová považována a která ne. Většina literárních pramenů se shoduje na tom, že jde především o historický termín. Dříve byli psi totiž využívání a vychováváni pro boj, což v dnešní době ani trochu neplatí. Například pokud máme hlídacího psa, nesmíme jej zaměňovat za bojového psa, bylo by to po technické stránce naprosto nesprávné. V současné době do kategorie bojových psů řadíme obvykle ta plemena, která byla tedy v minulosti k boji používána, anebo všeobecně plemena považovaná mezi lidmi za nebezpečná, protože je u nich znám velký počet napadení člověka. Mezi klasická bojová plemena psů patří například rotvajler, dobrman, pitbul, doga, bulteriér, nebo třeba i poněkud méně známé plemeno nesoucí název Tosa Inu.

Vše záleží na výchově

Nyní se přesuňme k otázce, zda jsou bojová plemena opravdu nebezpečná nebo nikoli. Nejprve si musíme říct fakt, že pokud si pořídíte psa patřícího do této kategorie bojových plemen, rozhodně to ještě neznamená, že jeho povaha bude agresivní a nebezpečná pro lidi a že bude samovolně napadat svého majitele. Takhle to rozhodně nesmíme vidět. Z bojového plemene se stejně jako z jiných může stát milující a oddaný pes.

Nejdůležitějším procesem, který má na povahu psa obrovský vliv, je totiž (ostatně jako u všech mláďat) výchova. Výchova psa se nesmí v žádném případě podcenit, protože případy, které známe z médií, hovořící o krvelačných bestiích, které napadají děti, bychom neměli vidět tak úplně jako chybu psa, nýbrž jeho nezodpovědného majitele.

Nepodceňte výchovu

Podceníme-li výchovu, pak se pes skutečně může stát agresivním a nebezpečným tvorem. Ačkoli toto tvrzení je rovněž lehce konzervativní, někteří lidé se přiklánějí k názoru, že bojová plemena mají v genech zachovány určité předpoklady k boji. Nemůžeme toto tvrzení zcela vyvrátit. Pokud však tyto předpoklady nebudou živeny a pes bude vychováván správně a důsledně, pak v bojových plemenech nemusíme vidět vůbec žádný problém.

Uveďme si příklad z historie. Bojoví psi byli původně psy loveckými, bojové psy jsme z nich vytvořili my, lidé. Určitá plemena psů byla vybírána právě podle toho, jak dobrými jsou lovci, protože to znamenalo dobrý předpoklad pro úspěch při boji se sobě rovným soupeřem – jiným psem. Pak jsme tyto plemena naučili bojovat v arénách a od této doby je nazýváme bojovými plemeny. Tyto plemena obvykle patří mezi větší psy, a to z důvodu, že větší psi způsobují při boji závažnější zranění.

Závěrem byste nejspíše rádi krátké shrnutí, zda jsou bojová plemena opravdu nebezpečná. Na tuto otázku se však nedá jasně odpovědět. Každý pes se špatnou výchovou může být nebezpečným, naopak důsledně vychovaní bojoví psi se mohou stát hodným a věrným rodinným pejskem. Výchova psa je věc vyžadující spoustu času a úsilí. Psa byste si tedy rozhodně neměli pořizovat, pokud víte už dopředu, že na jeho výchovu nebude zrovna moc času (třeba kvůli náročnému zaměstnání), v takovém případě bude lepší pořídit jiného domácího mazlíčka, jako je třeba kočka, křeček apod.