Psí články

Psí řeč

Pes nám může dávat najevo, co si myslí (třeba i o nás samotných J ), pomocí nejrůznějších gest. Máme zde verbální, ale také neverbální pokusy. Záleží na temperamentu a povaze pejska, tudíž někteří k nám mohou vysílat submisivní signály (to dělají například Border Kolie), jiní naopak signály největšího vůdce – tzv. ofenzivní.
  

Psí řeč

Pes se může pokusit naznačit i jiným psům, kdo je pánem v určitém teritoriu, což psi většinou respektují. I tato zvířata se dokáží „smát“ a dávat najevo své emoce, ačkoliv si to mnoho lidí nejspíš ani neuvědomuje. Úsměv je především dědičným rysem, který vypadá podobně jako u lidí.


Mezi zvukové signály, kterými se psi snaží zastrašit nepřátele, je bezpochyby štěkot a vrčení. Někteří psi také štěkají proto, aby si získali pozornost jiného tvora, ale tento štěkot má jiný tón a obvykle u něj navíc vrtí ocáskem. Jelikož v dnešní době žije v městských bytech poměrně velké množství psů, majitelé určitě nemusí zoufat s tím, že by jejich štěkot rušil sousedy. Dají se koupit obojky, které psovi dají elektrickou ránu, jakmile začne být trochu hlučnější.


Psa můžeme stejně jako člověka motivovat k nejrůznějším činnostem. Nejpravděpodobnější budou patrně povely v rámci psího výcviku. Na opačné straně pak může stát strach. Tento faktor psa donutí dělat neuvěřitelné věci, které opět záleží na povaze. Některý pes ze strachu zaútočí, až se dostává do stádia agrese, jiný si lehne na záda a přizná prohru, aniž by zabojoval o svou čest. Psí řeč je známa již několik let, ale žádný člověk nemůže jednoznačně říct, že štěně, které se brzy narodí, bude stejně chytré a citlivé, jako jeho matka. Je zde velká odlišnost, asi jako mezi lidským rodičem a jeho dítětem. Tímto rozdělením jsme se dostali mezi psy podřízené a nadřazené. Tyto části temperamentu psa se dají poznat mimo jiné i v jeho sexuálním chování.


Již před několika lety Darwin stanovil určité spojení mezi sekundárními pohlavními znaky a rodičovskými vlohami. Ne každý pes je vhodným adeptem na rodiče od narození. Ale každý pes má v sobě zakódované přežití a rozmnožení rodu, aby dále pokračoval v existenci. Mnoho lidí ale stejně zvolí psa a fenu podle jejich vlastností a dovedností, nikoliv podle toho, zda bude fena dobrou matkou a postará se o svá štěňata tak, jak je od ní očekáváno. I toto patří mezi určitou psí řeč neverbální.


Text: Marek Kos
Foto: Anna Avern