Psí články

Štěně a hry

U štěňat je hravost přímo vrozenou vlastností. Pomocí některých her lze ale rozvíjet jejich osobnost a intelekt, zkrátka podobně jako u lidských mláďat – škola hrou! A o jaké hry že konkrétně jde?

Štěně a hry

Jednou z her, které se dají hrát klidně i v menším bytě, je klasická hra na schovávanou. Štěně hledá ukrytý předmět (může to být i obyčejný piškot) a po nalezení je odměněno např. pamlskem. Pokud tuto hru ještě nezná od původního majitele, naučíme jej vlastně docela snadno povel: „Hledej!“.


Vysněnou pochoutku můžeme schovat i pod plastovou misku nebo hrníček a nabádat štěně, aby se k ní snažilo dostat. Obvykle je vše vyřízeno během pár vteřin, protože malé štěňátko bývá už v pár týdnech docela bystrým stvořením.


A do třetice, v domácím prostředí můžeme štěněti připravit menší překážkovou dráhu. Prostěradlo s dírou či tunel z kartonových krabic doslova láká k překonání. A pokud by náhodou štěně nejevilo zájem, stačí ho přilákat nějakým pamlskem.


A jaké možnosti čekají na nás a našeho malého kamaráda venku? Je to především obligátní hra na schovávanou, kdy se můžeme pejskovi schovat například za strom (ale ne v daleké vzdálenosti od něj, aby nepřišel strach, panika a s tím spojený úprk neznámo kam).


Pokud má vaše štěně skutečný objevitelský talent, nebude od věci cvičit hledání zahozeného předmětu – což může být prakticky cokoliv, od tenisového míče po piškot, kus sýra či třeba jen starý hadr, štěně není v zásadě žádný modeman a vadit mu to nebude. Procvičit takto můžeme i pejskův čich, když například hodíme předmět do méně čitelného terénu a lovec tak musí zapojit kromě zraku i další smysly.


A co takhle překážková dráha na naší zahradě, pokud tedy je nějaká k dispozici? Zavěšená stará pneumatika (nebo třeba jen obyčejný tenisový míč) na stromu, slalomové tyče nebo tunely, to vše našeho pejska určitě velice potěší. Od věci není ani obyčejná dřevěná bedna s pískem, kde si štěně může hrabat a vůbec řádit dle vlastní vůle. Pokud se při zahradních hrách vaše štěňátko více než osvědčí, rozhodně nebude od věci se s ním třeba přihlásit do agility soutěží, které se rojí v posledních několika letech doslova jako houby po dešti.

 

Text: Marek Kos
Foto: cheesy42