Psí plemena

ARDENSKÝ BOUVIER

F.C.I. - Standard č. 171 / 22.03.2002 / GB
ZEMĚ PŮVODU Belgie
DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU 25.10.2000
VYUŽITÍ Původně honácký pes, používaný na otevřených pastvinách k shánění, hlídání a řízení stád. I dnes je to při minimálním výcviku velmi efektivní, výborný, všestranný pracovní pes a vynikající hlídač majetku
KLASIFIKACE F.C.I. Skupina 1. Skupina - Plemena ovčácká + pastevecká a honácká
KLASIFIKACE F.C.I. Sekce 2. Honáčtí psi
Pracovní zkouška Ano

ARDENSKÝ BOUVIER na YouTube


Všeobecně

STRUČNÉ HISTORICKÉ SHRNUTÍ
Vždy byl nazýván ardenským hlídačem stád, a šlechtěn s ohledem na toto využití. Plemeno bylo pojmenováno podle své schopnosti hlídání a ovládání stád v této oblasti, spíše než podle fyzického vzhledu. Drsné klima, tvrdá práce, obtížný terén a chudoba regionu – to vše přispělo k formování tohoto plemene. Jen ti nejvytrvalejší a nejodolnější jedinci z omezeného chovu byli v 19. stol. drženi k hlídání stád, především mléčných krav a ovcí, ale také prasat a koní. Od 19. stol. byli užíváni ke stopování jelenů a divokých kanců a během dvou světových válek se stali psy pytláků.
Na konci 19. stol. vypadali honáčtí psi jako ovčáci s hrubou srstí, ale silnější, větší a bojovnější. Na belgických výstavách byly otevřeny honáckým psům třídy jako pokus upevnit podobnost typu. 27.dubna 1903 na výstavě v Liege objevil profesor Reul Toma, prvního jedince ideálního typu honáckého psa (více detailů není známo).
V roce 1913 byla založena „Liegeská společnost pro šlechtění honáckého psa z oblasti Liege a Arden“ a vypracován návrh standardu. Konečný text byl přijat v Belgii v roce 1923 a zveřejněn FCI 16. června 1963.

Vymizení mnoha farem v Ardenách a redukce stád mléčného dobytka výrazně snížily počet pracovních psů. Kolem roku 1985, při sbírání mleziva mléčného dobytka, objevili milovníci psů několik přežívajících jedinců ardenského bouviera, více či méně typických představitelů plemene. Do roku 1990 začali někteří chovatelé chovat psy, kteří lépe odpovídali standardu, začínali ovšem z těchto chovných linií z Arden. Překvapivě na severu země několik honáků a ovčáků, ohromených schopnostmi těchto psů řídit stádo, započalo s chovným programem z linie dovezené kolem roku 1930 – chovným programem, který byl prováděn v tichosti, ale pečlivě a důkladně. Tato chovná linie byla znovuobjevena až v roce 1996.


CELKOVÝ VZHLED
vytrvalý, robustní, silný pes střední velikosti, jehož fyzický vzhled není dán módou či elegancí. Je krátký a podsaditý, s těžší strukturou kostry než by odpovídalo jeho velikosti a s mohutnou hlavou.

Nejlépe jej charakterizují adjektiva krátký, kompaktní a dobře osvalený. Jeho hrubá, rozcuchaná srst (kromě hlavy, kde je kratší a přiléhající), jeho vousy a malá bradka mu dodávají odstrašující vzhled. Ardenský bouvier má být posuzován v přirozeném postoji, bez fyzického kontaktu s handlerem a bez rovnání do postoje.


DŮLEŽITÉ POMĚRY
- délka od ramenního hrbolku k hrbolku kosti sedací je zhruba rovna kohoutkové výšce.

- hloubka hrudníku je zhruba polovinou kohoutkové výšky.

- hlava je poměrně krátká a tlama je kratší než mozkovna, jejíž délka je o málo větší než je její šířka.


POVAHA/TEMPERAMENT
ardenský bouvier vykazuje velkou vytrvalost a energii. Je hravý, zvědavý, živý, přátelský a jeho hlavní předností je přizpůsobivost, s níž zvládá každou situaci. Je tvrdohlavý a velmi odvážný, když přijde na obranu jeho lidí, svěřeného majetku a teritoria.






HLAVA

Hlava
silná, poměrně krátká.

Mozkovna
široká a plochá, s horní linií rovnoběžnou s linií tlamy. Čelní rýha a týlní hrbolek jsou téměř neznatelné. Nadočnicové oblouky jsou zvýrazněné hustým obočím. Lícní kosti nejsou ani vystupující ani příliš klenuté.

Stop
vyznačený, ale ne příliš.

obličejová část
Nosní houba
široká, vždy černá.

Tlama
široká, silná, dobře vyplněná pod očima, viditelně kratší než mozkovna. Pokrytá odstávající srstí kryjící vnitřní koutek oka. Boky tlamy a líce tvoří jednu linii.

Pysky
suché, těsně přiléhající, vždy s černými okraji. Koutek tlamy nesmí být volný. Horní a spodní pysky, spodní čelist a brada jsou pokryty srstí asi 5 – 6 cm dlouhou, tvořící vousy a malou bradku.

Čelisti/Zuby
čelisti jsou mohutné. Chrup úplný podle zubního vzorce. Absence 2 1. třenových zubů (2 PM1) je povolena a 3. stoličky (M3) se neberou v úvahu. Řezáky v nůžkovém skusu jsou posazeny pravidelně v otevřeném oblouku. Klešťový skus bez ztráty kontaktu je tolerován, ale není upřednostňován. Ústní dutina musí být co nejvíce pigmentovaná.

Líce
ploché, ale dobře osvalené.

Oči
středně velké, ne příliš široce posazené, lehce oválné, nejsou ani kulaté ani vystupující, jsou co nejtmavší. Oční víčka jsou lemována černě, spojivka není viditelná.

Uši
nekupírované. Nasazené vysoko, trojúhelníkové, poměrně malé. Po přiložení k hlavě má špička ucha dosahovat dále než k vnějšímu koutku oka. Preferovány jsou vztyčené uši, se špičkou směřující vzhůru. Rovné uši se špičkou spadající dopředu nebo polovztyčené uši, směřující do stran jsou stejně přijatelné.

KRK
silný, dobře osvalený, dostatečně dlouhý, přiměřeně cylindrický, mírně klenutý, nesený dostatečně vysoko, bez laloku.




TRUP

TRUP
mohutný, ale ne těžký, hrudní koš spíše zaoblený než plochý. Délka od ramenního hrbolku k hrbolku kosti sedací je zhruba stejná jako kohoutková výška. Kompaktní.

Hřbetní linie
horizontální, široká, mohutná a pevná.

Kohoutek
lehce vyjádřený.

Hřbet
dobře osvalená a dostatečně pevný. Pružný, ale ne ochablý.

Bedra
krátká, široká, dobře osvalená, v transverzální ose poměrně plochá.

Záď
široká, mírně spáditá, ale nejlépe horizontální.

Hrudník
široký, klesající k loktům, žebra dobře klenutá, zvláště v horní třetině. Spodní část hrudníku má být v transverzální ose zaoblená. Při pohledu zpředu je hrudník poměrně široký.

Spodní linie a břicho
poměrně plné břicho, pak stoupající linie.

OCAS
většina jedinců má krátký ocas, poměrně dost jedinců se rodí bez ocasu. Ocas je silný a vysoko nasazený. Krátký ocas sleduje pokračování hřbetní linie. V zemích, kde je kupírování zakázáno, má být ocas ponechán přirozený.




Končetiny

HRUDNÍ KONČETINY
mohutná kostra. Dobře osvalené končetiny jsou kolmé k zemi při pohledu z jakéhokoliv úhlu a při pohledu zpředu paralelní.

Plece
poměrně dlouhé a šikmé, se silným svalstvem. Ramenní lopatka a nadloktí svírají úhel asi 110 stupňů.

Nadloktí
dlouhé, dobře osvalené.

Loket
pevný, nevytáčí se ani se nevtáčí.

Předloktí
rovné a silné.

Zápěstí
pevné a jasně viditelné, nízko nad zemí.

Nadprstí
krátké, silné a velmi lehce šikmé.

Přední tlapky
kulaté, uzavřené, s klenutými prsty. Polštářky tmavé, silné a pružné. Silné tmavé drápky.

PÁNEVNÍ KONČETINY
mohutné, dobře osvalené, s přiměřeným úhlením, při pohledu zezadu paralelní. V postoji v profilu musí být tlapka postavena přesně za vertikální linií spuštěnou z hrbolku kosti sedací.

Stehno
velmi dobře osvalené, s výraznými svaly.

Bérec
poměrně dlouhý, velmi dobře osvalený.

Hlezno
nízko nad zemí, široké a šlachovité.

Nadprstí
při pohledu z profilu mírně šikmé. Bez paspárků.

Zadní tlapky
jako přední tlapky.

POHYB
končetiny se pohybují v paralelních liniích, zůstávají v linii s tělem a nepohybují se vratce do stran. Charakteristickým pohybem je rychlý volný krok nebo živý klus. Ardenský bouvier se obvykle nepohybuje cvalem, ale dokáže se v okamžiku otočit v jakékoliv rychlosti či typu pohybu. Klus dobře pokrývá prostor pravidelným krokem, s výborným zadním posunem a pevnou hřbetní linií. Pes se nemá pohybovat mimochodem. Vzhledem k tomu, že je velmi aktivním psem, zůstává ardenský bouvier v klidu jen výjimečně. Pokud není uvázán, jeho schopnost opatrovat stáda se projevuje tím, že většinou následuje svého pána v rozmáchlých půlobloucích.




OSRSTĚNÍ

srst
srst musí být dostatečná, aby pes mohl žít venku v jakémkoliv počasí se stády, která hlídá. Krycí srst je suchá, drsná a rozcuchaná, asi 6 cm dlouhá po celém trupu, ale kratší a přiléhavější na lebce, i když na hlavě je výraznější obočí. Srst tvoří vousy a malou bradku, které jsou dlouhé 5 až 6 cm a překrývají vnitřní koutek oka. Předloktí jsou pokryta kratší suchou srstí, lehce střapatou, což jim dává poněkud válcovitý vzhled, navíc mají malé praporce na zadní straně končetin. Na zadní straně stehen je delší srst – kalhotky. Vnější strana ucha je pokryta měkkou rovnou krátkou srstí s občasnými delšími chloupky. Ušní trubice je chráněna delšími chlupy, které splývají se srstí límce na krku. Prostory mezi polštářky jsou vyplněny velmi krátkými chloupky.

Podsada je velmi hustá v jakémkoliv ročním období, ještě bohatší je v zimě, kdy chrání psa před extrémy počasí. Pokrývá i končetiny. Její délka je asi poloviční než délka krycí srsti.

barva
povolené jsou všechny barvy kromě bílé. Barva podsady se mění s odstínem krycí srsti. Bílé znaky na hrudníku a špičkách prstů jsou přijatelné, nikoliv však žádoucí. Srst se často skládá ze směsi šedých, černých a plavých chlupů; šedá srst od světle do tmavě šedé; hnědavě, červeně nebo slámově zbarvená srst.

KŮŽE
těsně přiléhající, bez vrásek, ale vláčná. Okraje očních víček a pysků jsou vždy dobře pigmentované.




Ostatní

Výška v kohoutku
psi 56 až 62 cm, feny 52 až 56 cm. Tolerance ±1 cm.

Hmotnost
psi 28 až 35 kg, feny 22 až 28 kg.


VADY
jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni.


- celkový vzhled
příliš těžký, příliš elegantní, příliš dlouhé končetiny.

- hlava
nedostatečné proporce, chybějící paralelní linie, příliš jemná tlama, příliš málo nebo příliš mnoho delších chlupů (obočí), římský nebo konvexní nos, příliš vyjádřený nebo nedostatečný stop, příliš kulatá lebka.

- zuby
špatné postavení řezáků. Chybějící jeden řezák (1I), jeden 2. třenový zub (1 PM2) nebo jeden 3. třenový zub (1 PM3).

- oči
světlé, kulaté, vystupující nebo zapadlé.

- uši
příliš široké v bázi, nízko nasazené, s kulatými špičkami. Divergující nebo konvergující, pokud jsou neseny vztyčené.

- krk
hubený, dlouhý nebo těžký.

- hřbetní linie
slabá, dlouhá nebo úzká v hřbetu nebo bedrech, volná hřbetní linie, kulatý hřbet.

- hrudník
nedostatečně hluboký, příliš úzký, spodní linie bez transverzálního zaoblení.

- ocas
nasazený příliš nízko, nesený příliš vysoko, stažený, s háčkem nebo nesený do strany.

- pohyb
úzký chod, nedostatečný posun, drobivý krok, rozvolněný pohyb.

- srst
nedostatečně drsná, ploše přiléhající, vousy, bradka a obočí příliš dlouhé nebo příliš krátké, příliš dlouhá srst na lebce, končetiny s příliš dlouhými nebo příliš krátkými praporci, praporec na ocasu. Nedostatečně hustá podsada, příliš dlouhá nebo příliš krátká.

- barva
příliš mnoho bílé barvy na hrudi nebo tlapkách.

- povaha
bázlivá, netečná.




VYLUČUJÍCÍ VADY



- povaha
agresivní nebo nervózní.

- celkový vzhled
nedostatek plemenného typu.

- nos, pysky, oční víčka
nedostatek pigmentu.

- zuby
předkus nebo podkus, i bez ztráty kontaktu řezáků (inverzní nůžky), zkřížený skus, chybějící horní 1 PM4 nebo dolní 1 M1, chybějící 1 M1 nebo 1 M2, (M3 se neberou v úvahu), chybějící 1 PM3 spolu s dalším zubem nebo celkově 3 nebo více chybějících zubů.

- oči
žluté, čínské, vypadající jako oči divokého zvířete.

- uši
kupírované nebo ploše přiléhající k lícím.

- ocas
vertikální prut nebo zatočený ocas.

- srst
trimovaná, dlouhá nebo velice krátká srst, rovná nebo kučeravá, vlnovitá nebo hedvábná, chybějící delší partie na hlavě nebo naopak tak bohaté, že zcela skrývají oči nebo dokonce tvar hlavy, chybějící podsada.

- barva
bílý srst nebo bílá barva kdekoliv jinde než na hrudníku a prstech.

- velikost
mimo limity uvedené ve standardu.


Jedinci, vykazující fyzické nebo povahové abnormality, musí být diskvalifikováni.


Poznámka:Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.




Zdroj: www.cmku.cz