Psí plemena

BARZOJ

Foto www.copyright-free-pictures.org.uk
F.C.I. - Standard č. 193 / 22.11.2006 / D, GB
ZEMĚ PŮVODU Rusko
DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU 25.10.2006
VYUŽITÍ Lovecký chrt, pes pro dostihy a coursing
KLASIFIKACE F.C.I. Skupina 10. Skupina - Chrti
KLASIFIKACE F.C.I. Sekce 1. Dlouhosrstí chrti
Pracovní zkouška Ne

BARZOJ na YouTube


Všeobecně

KRÁTKÝ NÁSTIN HISTORIE
Barzoj je již devět století podstatnou součástí národní kultury ruských dějin. Francouzská kronika z jedenáctého století dosvědčuje, že dcera velkovévody Kyjevského Anna Jaroslavna měla ve své družině, která ji doprovázela do Francie na svatbu s Jindřichem I., tři barzoje. Mezi majiteli a chovateli najdeme mnoho známých osobností, cary i básníky Ivan Hrozný, Petr Veliký, Mikuláš II, Puškin, Turgeněv. Velký význam mělo založení chovatelské stanice »Peršinskaja ochota« slavným chovatelem velkoknížetem Nikolajem Nikolajevičem a správcem psince Dmitrijem Valcevem. Od konce 19. století nacházíme barzoje v největších chovatelských stanicích Evropy i Ameriky.

CELKOVÝ VZHLED
Veliký, aristokraticky vypadající pes se suchou, ale současně robustní stavbou těla stavba těla lehce prodloužená, u fen o něco více než u psů.
Kostra silná, ale ne mohutná. Kosti jsou dosti ploché. Suché, ale dobře vyvinuté svalstvo, hlavně na stehnech, avšak nevystupující. Převažující význam má celková harmonie tělesných tvarů a pohybu.


DŮLEŽITÉ PROPORCE


U psů odpovídá výška v kohoutku výšce nejvyššího bodu beder, ale může být něco větší.

U fen jsou obě výšky stejné.

Kohoutková výška musí být o něco menší než délka těla.

Hloubka hrudníku odpovídá přibližně polovině kohoutkové výšky.

Délka čenichu od stopu po nosní houbu odpovídá délce mozkovny od týlního hrbolu až ke stopu, nebo je lehce delší.


CHOVÁNÍ / CHARAKTER (POVAHA)
ve všedním životě ukazuje barzoj klidnou a vyrovnanou povahu. Při pohledu na zvěř se rychle vzruší. Má ostrý zrak a vidí velice daleko. Jeho reakce jsou prudké.






HLAVA

Hlava
suchá, dlouhá, úzká, aristokratická při pohledu shora i ze strany. Při pohledu ze strany tvoří ohraničující linie hlavy a čenichu dlouhou, lehce klenutou linii. Linie temene probíhá rovně nebo lehce šikmo k dobře vyznačenému týlnímu hrbolu. Hlava je elegantní a tak suchá, že velké cévy prosvítají kůží.

Lebka
úzká, při pohledu shora podélně oválná, při pohledu ze strany skoro plochá.

Stop
velmi málo vyznačen.

Nosní houba
velká, pohyblivá, v poměru k dolní čelisti zřetelně vystupující.

Hřbetní část čenichu dlouhá, v celé délce vyplněná, blízko nosní houby lehce klenutá.

Čenich
od stopu po nosní houbu odpovídá délce mozkovny od týlního hrbolu až ke stopu, nebo ji poněkud přesahuje.

Pysky
tenké, suché, těsně přiléhající k čelisti. Orámování očí, pysky a nosní houba jsou nezávisle na barvě srsti černé.

Čelisti / zuby
silná spodní čelist. Zuby silné a bílé. Nůžkový nebo klešťový skus.

Oči
velké, velmi lehce vystouplé. Barva tmavě oříšková nebo tmavě hnědá. Mandlového tvaru, šikmo uložené; nesmí být štěrbinovité.

Uši
malé, tenké, pohyblivé; nasazené nad oční linií vzadu, směřující téměř směrem k šíji, pokud pes není v afektu. Špičky boltců leží blízko u sebe, nebo ukazují podél krku dolů a dobře na něj přiléhají. Při vzbuzené pozornosti psa jsou uši neseny výše a stranou nebo dopředu. Někdy je jedno ucho nebo obě uši vztyčeny jako u koně.

KRK
dlouhý, suchý; se strany zploštělý; svalnatý; lehce klenutý; nikdy není nesen vysoko.




TRUP

Kohoutek
není zdůrazněn.

Hřbet
široký, svalnatý, pružný. Spolu s bedry a zádí tvoří oblouk, který je více vyznačen u psů. Nejvyšší bod oblouku leží před středem beder nebo u prvního nebo druhého bederního obratle.

Bedra
dlouhá, vystupující, svalnatá, přiměřeně široká.

Záď
dlouhá, široká, lehce šikmá; šířka horních vrcholů obou kostí pánevních nesmí být užší než 8 cm.

Hrudník
v příčném řezu oválný; ne úzký, ale také ne širší než záď; hluboký, hodně dlouhý, prostorný; dosahuje téměř do úrovně loktů. Krajina lopatek je plošší, potom se hrudní koš pozvolna rozšiřuje k volným žebrům, která jsou krátká. Při pohledu z profilu se tím mění sklon; žebra jsou dlouhá a lehce vystupují. V poměru k ramennímu kloubu předhrudí poněkud vystupuje.

Břicho
dobře vtažené; dolní linie hrudníku směrem k břichu prudce stoupá.

OCAS
srpovitý nebo šavlovitý; nízko nasazený; tenký, dlouhý; při protažení mezi pánevními končetinami musí dosahovat až k hrbolům kyčelních kostí. Je bohatě osrstěn. V přirozeném postoji visí ocas dolů; při pohybu je nesen poněkud výše, ne však nad úrovní hřbetu.




Končetiny

HRUDNÍ KONČETINY
hrudní končetiny suché, svalnaté; při pohledu zpředu jsou rovné a zcela rovnoběžné. Výška od loktů k zemi odpovídá polovině kohoutkové výšky, nebo ji poněkud přesahuje.
Plece
lopatky jsou dlouhé a šikmo uložené.

Nadloktí
mírně šikmé, jeho délka téměř nepřekročí délku lopatek. Úhel ramenního kloubu je zřetelně zdůrazněn.

Lokty
jsou uloženy souběžně se středovou rovinou těla.

Předloktí
suché, dlouhé; v příčném řezu je oválné; při pohledu zepředu štíhlé, při pohledu ze strany široké.

Nadprstí
vzhledem k zemi lehce šikmé.

PÁNEVNÍ KONČETINY
při pohledu zezadu jsou pánevní končetiny rovné, rovnoběžné a jejich postoj je poněkud širší než u hrudních končetin; při volném postoji musí pomyslná vertikála, spuštěná z hrbolu sedací kosti, probíhat středem hlezna a nadprstí pánevních končetin.

Stehno
dobře osvalené, dlouhé a šikmo postavené.

Holeň a lýtko
dlouhé, svalnaté, šikmo postavené. Kolení kloub a hlezno musí být dobře vyvinuty, široké a suché. Zaúhlení musí být zřetelně znatelné.

Zadní nadprstí
ne dlouhé; téměř kolmo postavené. Zaúhlení jsou dobře zdůrazněna.

TLAPKY
suché, štíhlé, podélně oválné, tzv. zaječí tlapka, klenuté; prsty k sobě dobře přiléhají; dlouhé, silné drápy dosahují k zemi.

CHODY / POHYB
s výjimkou okamžiků při lovu je typickým pohybem pro barzoje prodloužený klus, plynulý, velmi pružný, jako když se barzoj vznáší. Při lovu jde o mimořádně rychlý cval s dlouhými skoky.




OSRSTĚNÍ

OSRSTĚNÍ
hedvábné, měkké a hebké. Zvlněné, nebo tvořící krátké kadeře, ale nikdy se nejedná o malé pevné kadeře. Na hlavě, boltcích a končetinách je srst jako satén (hedvábná, ale těžší), krátká, dobře přiléhající k tělu. Na trupu je srst hodně dlouhá a zvlněná. Nad lopatkami a v oblasti zádi tvoří jemné kadeře. Na žebrech a stehnech je srst kratší. Srst, která tvoří praporce v podobě kalhot a vlajky na ocase, je delší. Srst na krku je hustá a bohatá.

BARVA SRSTI
kombinace všech barev, nikdy však s hnědou (čokoládovou), modrou a jakýmikoliv odstíny těchto barev. Všechny barvy se mohou vyskytovat jednobarevně nebo v kombinaci s bílou. Praporce na končetinách, »kalhoty« a vlajka na ocase mají srst zřetelně světlejší, než je základní barva srsti. Černá maska je typická u černě stínovaných barev.

KŮŽE
vláčná, pružná.




Ostatní

Žádoucí výška v kohoutku
pro psy 75 – 85 cm.

pro feny 68 – 78 cm.


U psů je kohoutková výška stejná jako vzdálenost nejvyššího bodu beder od země, nebo je poněkud větší. U fen jsou obě výšky stejné. Jedinci přesahující maximální výšku jsou přijatelní za předpokladu, že zůstává zachována typická morfologie plemene.





VADY
Každá odchylka od výše jmenovaných bodů musí být považována za vadu, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru se stupněm odchylky, zejména


Chrup
chybění jednoho zubu PM2. Malé, abnormálně opotřebované zuby.

na chybějící zuby PM1 a M3 se nebere zřetel.


Barva
tečkování ve stejném odstínu jako základní zbarvení.



ZÁVAŽNÉ VADY


Celkový zjev
podsaditý vzhled, krátký trup.

těžké, kulaté kosti.


Hlava
ochablé tkáně.

tupá tlama.

velmi zdůrazněný stop.

velmi zdůrazněné jařmové oblouky.

nevýrazný týlní hrbolek.


Chrup
chybění jednoho zubu PM3, jednoho PM4 v dolní čelisti, jednoho M1 v horní čelisti nebo jednoho M2.


Oči
hluboko uložené, žluté nebo světlé, štěrbinovitého tvaru (úzký otvor mezi víčky), viditelná spojivka.


Uši
silné, hrubé, se zaoblenými konci.


Krk
lalok.


Hřbet
propadlý hřbet; u psů rovný hřbet.


Záď
spáditá záď.


Břicho
visící, nedostatečně vtažené.


Ocas
hrubý, v akci spadající dolů.


Hrudní končetiny
úhel u ramenního kloubu příliš otevřený (strmá plec).

lokty vytočené nebo vtočené.

předloktí kulatého průřezu. Jakékoliv prohnutí nebo odklon předloktí.

výrazné (kostnaté) klouby.

slabé nadprstí.


Pánevní končetiny
přeúhlení nebo strmé úhlení.

úzký nebo široký postoj zadních končetin.


Tlapky
sklon k širokým, kulatým, masitým (silným) tlapkám; kočičí tlapky, ploché tlapky; doširoka roztažené prsty.


Srst / barva
skvrny jiné barvy než je základní barva.



VYLUČUJÍCÍ VADY


Chování / charakter (povaha)
agresivita nebo přílišná bázlivost.


Chrup
předkus, podkus, asymetrický zámek skusu (zkřížený skus).

chybění jednoho řezáku nebo jednoho špičáku, chybění jednoho z trháků (PM4 v horní čelisti nebo M1 v dolní čelisti), chybění více než 4 zubů jakéhokoliv druhu.

Chybné postavení jednoho nebo obou špičáků v dolní čelisti tak, že při zavřené tlamě mohou poškodit patro nebo dáseň horní čelisti.


Oči
modré (břízové oko)


Ocas
jako vývrtka, zalomený (srostlé obratle), částečně nebo úplně kupírovaný ocas.


Pánevní končetiny
výskyt paspárků (vlčích drápů).


Barva srsti
hnědá, čokoládově hnědá, modrá.


Jedinci, kteří zjevně vykazují fyzické nebo povahové abnormality, musí být diskvalifikováni.




Poznámka:Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.






Pro Klub chovatelů a přátel barzojů do českého jazyka přeložila paní MUDr. Jitka Pacltová, revize ČMKU 2007.



Zdroj: www.cmku.cz