Psí plemena

ŠPANĚLSKÝ CHRT

F.C.I. - Standard č. 285 / 24.05.2002/ D
ZEMĚ PŮVODU Španělsko
DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU 26. 05. 1982
VYUŽITÍ Pes na štvanice určený k lovu zajíců v terénu, rychle pronásledující zvěř a lovící na dohled. Dříve se používal také k lovu jiných zvířat jako králíků, lišek a dokonce divokých prasat, avšak v podstatě je toto plemeno určeno k lovu zajíců v terénu.
KLASIFIKACE F.C.I. Skupina 10. Skupina - Chrti
KLASIFIKACE F.C.I. Sekce 3. Krátkosrstí chrti
Pracovní zkouška Ne

ŠPANĚLSKÝ CHRT na YouTube


Všeobecně

KRÁTKÝ HISTORICKÝ PŘEHLED
Plemeno Galgo Espaňol znali již staří Římané v antických dobách; lze však předpokládat, že k jeho rozšíření na iberský poloostrov došlo mnohem dříve. Toto plemeno pochází ze starých asijských chrtů a přizpůsobilo se na poměny španělských stepí a plošin. Během 16., 17. a 18. století byl byli psi tohoto plemene exportováni ve značném počtu do jiných zemí – například do Irska a Anglie. Galgo Espaňol je jedním z předků anglického chrta (Greyhound), který vykazoval stejné specifické charakteristické znaky plemena jako Galgo Espaňol. Tyto znaky později sloužily k výběru a přizpůsobení. Je třeba dodat, že mezi četnými citáty klasických autorů vyzdvihuje následující citát Hitova velekněze důležitý a původní účel využití uvedeného plemena: „Jakmile zajíc vyběhne, fenka Galga ho pronásleduje.“

CELKOVÝ VZHLED
Chrt značné velikosti, středního formátu, s lehce konvexním profilem, podlouhlé stavby těla, s dlouhou a štíhlou hlavou. Kompaktní kostra, dlouhá a štíhlá hlava, prostorný hrudní koš, silně vtažené břicho a velmi dlouhý ocas. Pánevní končetiny výrazně svisle postavené a dobře osvalené. Jemná krátká srst nebo polodlouhá drsná srst.

DŮLEŽITÉ PROPORCE
Obdélníkový trup: délka trupu je poněkud delší než kohoutková výška. Podstatné jsou především proporce a funkční harmonie v postoji i v pohybu.

CHOVÁNÍ / CHARAKTER (POVAHA)
Klidná a spíše rezervované povaha. Při lovu se však projeví jeho průbojnost a živost.






HLAVA

Hlava
V souladu s tělem je hlava dlouhá, kostnatá a suchá. Poměr délky mozkovny vzhledem k délce tlamy činí 5 : 6. Délka mozkovny je 5, délka tlamy je 6. Horní linie tlamy a lebky se lehce rozbíhají. Při pohledu shora by měla hlava být velmi dlouhá a stejnoměrná, s dlouhou a štíhlou tlamou.

Lebka
Štíhlá a z profilu lehce konvexní. Její délka přesahuje šířku. Středem klenby mozkovny probíhá rýha, která je v prvních dvou třetinách (při pohledu od tlamy) velmi výrazná. Čelní hrboly a týlní hrbol jsou jen naznačené.

Stop
Lehký, jen velmi málo vyjádřený.

Nosní houba
Malá, vlhká; černě pigmentovaná.

Tlama
Dlouhá, s lehce konvexním a štíhlým hřbetem nosu.

Pysky
Velmi suché. Horní pysk těsně překrývá dolní. Dolní netvoří žádný výrazný koutek tlamy. Pysky jsou jemné, těsně přiléhající a tmavě pigmentované.

Čelisti / zuby
Zuby silné, bílé a zdravé. Nůžkový skus. Špičáky jsou silně vyvinuty. Plný počet premolárů.

Oči
Malé, šikmo uložené, mandlového tvaru; přednostně tmavé, oříškově zbarvené. Klidný, měkký a zdrženlivý výraz.

Oční víčka
Jemná kůže a tmavá kůže sliznic. Velmi těsně přiléhají k oční bulvě.

Uši
Široké nasazení, trojúhelníkový tvar, masité v první třetině, k zaoblené špičce jsou tenčí a jemnější. Vysoko nasazené. Při vzbuzené pozornosti psa jsou uši v první třetině zpola vzpřímené, se složenými konci směřujícími stranou. V klidu (uvolnění) tvoří uši růžicové ucho těsně přiléhající k hlavě. Pokud uši natáhneme dopředu, dosahují těsně ke koutku tlamy.

Patro
Tmavé, se silně vystupujícími, výrazně vyjádřenými rýhami sliznice.

KRK
Dlouhý, oválný, plochý, štíhlý, silný a pohyblivý. Štíhlý u nasazení hlavy, k počátku trupu se lehce rozšiřuje. Horní linie je lehce konkávní. Dolní linie je téměř rovná, s lehkým vyklenutím oprotřed.




TRUP

Celkový pohled
Obdélníkový, silný a pohyblivý, vykazuje sílu, pohyblivost a vytrvalost. Hrudní koš je silně vyvinutý; silně vtažené břicho.

Horní linie z profilu
Lehce konkávně probíhající hřbetní linie, konvexně probíhající bederní partie. Bez náhlých přerušení a odchylek za pohybu, což působí dojmem velké pružnosti.

Kohoutek
Jednoduše naznačený.

Hřbet
Rovný, dlouhý a dobře vyznačený.

Bedra
Dlouhá, silná, nepříliš široká, s klenutou horní linií a kompaktním svalstvem, budící dojem pohyblivosti a síly. Výška beder může ve střední části přesahovat kohoutkovou výšku.

Záď
Dlouhá, silná a velmi šikmá. Její sklon vůči horizontále přesahuje 45°.

Hruď
Mohutná, ale přesto ne příliš široká; Hluboká, aniž by dosahovala k lokti, a velmi dlouhá až k volným žebrům. Vrchol prsní kosti vyjádřen.

Žebra
Plochá žebra s velkými mezižeberními mezerami. Žebra musí být dobře viditelná a vyjádřená. Obvod hrudního koše je jen o málo větší než kohoutková výška.

Dolní linie z profilu a břicho
Břicho je od konce prsní kosti silně vtažené. Krátké a suché boky. Dobře vyvinuté slabiny.

OCAS
Hluboko nasazen a u kořene ocasu silný. Probíhá podél končetin a těsně k nim přiléhá. Postupně se zužuje až k velmi tenké špičce. Pohyblivý a velmi dlouhý; dosahuje hluboko přes hlezno. V klidu má ocas srpovitý tvar, se solně vyjádřeným háčkem na konci směřujícím ke straně. Je zatažen mezi běhy a háčkem se téměř dotýká země před pánevními končetinami. To je charakteristický postoj, který plemeni propůjčuje typický vzhled.




Končetiny

HRUDNÍ KONČETINY
Běhy absolutně svislé, jemné, rovné a rovnoběžné; kratší a jemnější přední nadprstí. Zaječí tlapky.

Plece
Suché, Krátké a šikmé. Lopatka musí být výrazně kratší než pažní kost.

Nadloktí
Dlouhá pažní kost, delší než lopatka, velmi svalnaté, s volným loktem třebaže loket těsně přiléhá k tělu.

Předloktí
Velmi dlouhé, rovné a rovnoběžné; dobře vyjádřené kosti; vystupující šlachy. Karpální polštářek velmi silně vyjádřen.

Přední nadprstí
Lehce skloněné, jemné a krátké.

Tlapy hrudních končetin
Zaječí tlapky. Těsně uzavřené a dobře klenuté prsty. Silné a dlouhé články prstů. Polštářky tlap tvrdé a dobře vyvinuté. Kůže mezi prsty přiměřeně vyvinutá; drápy jsou dobře vyvinuté.

Úhly
Úhel mezi lopatkou a pažní kostí 110 stupňů

Úhel mezi pažní kostí a předloktím 130 stupňů

PÁNEVNÍ KONČETINY
Silné, dobře vyznačené kosti; dlouhé, dobře vyvinuté osvalení. Absolutně svisle postavené, se správným úhlením. Dobře vyjádřená hlezna; krátké nadprstí postavené kolmo k zemi. Zaječí tlapky s klenutými prsty. Pánevní končetina budí dojem síly a obratnosti při dobrém posuvu.

Stehna
Velmi silná, dlouhá, svalnatá a pevná. Kosti stehna jsou optimálně svisle postavené (k podložce). Při pohledu zezadu je na první pohled vidět velmi dobře vyvinuté osvalení; délka dlouhého, plochého a silného stehna činí 3 délky lýtka.

Lýtka
Velmi dlouhá, s dobře vyjádřenými, jemnými kostmi. Svalnaté v horní části a méně svalnaté v dolní části, se zřetelně viditelnými žilami a šlachami.

Hlezno
Velmi vyjádřené s dobře viditelnými a silně vyvinutými Achillovými šlachami.

Nárt
Tenkým, krátký a kolmo k zemi postavený.

Tlapy pánevních končetin
Oválné, stejně formované jako tlapy hrudních končetin.

Úhly
Kyčle ke stehnu 110 stupňů

Stehno k holeni 130 stupňů

Úhel hlezna je větší než 140 stupňů

CHODY
Typickým způsobem pohybu tohoto plemena je přirozeně cval. Klus je velmi dlouhý, těsně nad zemí, pružný a energický. Bez tendence k mimochodu a k posunu bokem.

KŮŽE
Těsně přiléhá k tělu ve všech partiích, je odolná a pohyblivá, růžově zbarvená. Sliznice by měly být tmavé.




OSRSTĚNÍ

SRST
Hustá, velmi jemní, krátká, hladká; stejnoměrně pokrývá celé tělo až po mezery mezi prsty. V zadní části stehen poněkud delší. Varieta s polodlouhou drsnou srstí vykazuje odlišnou drsnost a délku srsti; třebaže srst vždy stejnoměrně pokrývá celé tělo, vzniká vous na horním pysku, na tvářích, huňatých obočích a chocholce.

BARVA
Všechny barvy jsou přípustné. Typické barvy v pořadí, v jakém se jim dává přednost, jsou:



  • Plavé a více nebo méně tmavě žíhané, dobře pigmentované.

  • Černá.

  • Černá skvrnitá, světlé nebo tmavě.

  • Tmavé odstíny žluté.

  • Skořicová.

  • Žlutá.

  • Červená.

  • Bílá.

  • Skvrnitá.






Ostatní

Kohoutková výška
Psi: 62 až 70 cm.

Feny: 60 až 68 cm.

Odchykly 2 cm nahoru jsou u psů vynikajících proporcí přípustné.


CHYBA
Jakákoliv odchylka od výše uvedených bodů se musí považovat za vadu, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru s odchylkou.


LEHKÉ VADY



  • Hlava poněkud široký nebo nepříliš jemně cizelovaná.

  • Tlama příliš špičatá, při pohledu ze strany horní linie tlamy rovná.

  • Příliš zdůrazněné temeno.

  • Chybějící jakýkoliv premolár.

  • Klešťový skus.

  • Poněkud kratší ocas, dosahující jen těsně přes hlezno.

  • Jizvy, rány a oděry z lovu.





TĚŽKÉ VADY



  • Mohutná hlava.

  • Přehnaně široká mozkovna se špičatou tlamou.

  • Příliš zdůrazněný stop.

  • Horní linie tlamy a lebky rovnoběžné.

  • Silné pysky, vyslovený lalok.

  • Mírný podkus.

  • Ztráta špičáků, která nevznikla úrazem.

  • Světlé, kulaté oči, vystupující oči.

  • Entropium, ektropium.

  • Krátké, malé uši, postavené uši.

  • Krk kulatý a krátký.

  • Sedlovitě pronesený hřbet.

  • Výška beder níž než v kohoutku.

  • Krátká, kulatá, příliš málo šikmá záď.

  • Příliš malý obvod hrudníku.

  • Sudovitě zaoblená žebra.

  • Krátké slabiny.

  • Oblé, silně vystupující a příliš málo protažené svaly.

  • Nesprávný postoj, prsty nejsou těsně sevřené; kravský postoj.

  • Slabé polštářky.

  • Kupírované uši nebo ocas.

  • Vnější linie hrubé, těžkopádné, neobratné.

  • Nevyvážená povaha.





VYLUČUJÍCÍ VADY



  • Agresivita nebo bojácnost.

  • Nedostatky typu.

  • Rozštěp nosu.

  • Silný podkus nebo předkus.

  • Horní linie velmi široká, plochá a rovná.

  • Hrudník zasahující hlouběji než k loktům.

  • Znak, který naznačuje nebo dokazuje vkřížení jiného plemena.

  • Albinismus.




Psi vykazující patrné psychické abnormality a nebo projevující vady chování musí být diskvalifikováni.


Poznámka: Psi musí vykazovat dvě očividně normálně vyvinutá varlata, nacházející se zcela v šourku.



Zdroj: www.cmku.cz