Psí plemena

Irský soft coated wheaten teriér

F.C.I. - Standard č. 40 / 25. 04. 2001 / GB
ZEMĚ PŮVODU Irsko
DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU 27.01.2001
VYUŽITÍ Malí rolníci vždy používali wheaten teriéry na zabíjení škodné a domácí havěti nebo jako pomocníky při práci na statku. Po dlouhou dobu byli tito psi užíváni k těžké práci při lovu jezevců a vyder.
KLASIFIKACE F.C.I. Skupina 3. Skupina - Teriéři
KLASIFIKACE F.C.I. Sekce 1. Vysokonozí teriéři
Pracovní zkouška Ne

Irský soft coated wheaten teriér na YouTube

Všeobecně
KRÁTKÝ HISTORICKÝ PŘEHLED
Historie irského soft coated wheaten teriéra je z hlediska jeho blízkého vztahu k ostatním irským plemenům teriérů poněkud nejasná. Wheaten je z těchto čtyř plemen pravděpodobně nejstarší. Jeho existenci, která trvá nejméně 200 let, lze vyvodit z písemných odkazů na psy „s měkkou srstí“ (soft-coated). Vztah současného irského teriéra k wheatenovi je pravděpodobně výsledkem uvážených chovatelských pokusů, ačkoli není příliš dobře zdokumentován. Skromný wheaten má tedy zřejmě značně smíšené předky. Navzdory dlouhé historii byl soft coated wheaten teriér irským chovatelským klubem Irish Kennel Club oficiálně uznán až v roce 1930. Od té doby si plemeno získává stále větší oblibu a dnes je dobře známo po celém světě.
CELKOVÝ VZHLED
Vytrvalý, aktivní, dobře stavěný pes s krátkými bedry, působící silným dojmem. Ani příliš vysokonohý, ani příliš nízký.
CHOVÁNÍ / TEMPERAMENT
Čilý a hravý. Dobromyslný. Plně oddaný a věrný svým majitelům. Velmi inteligentní. Spolehlivý, věrný přítel, obranář bez agrese.


HLAVA
Hlava
Celkově mohutná, nikoli však hrubá. Dlouhá, ve správném poměru k tělu. Srst na hlavě má stejnou barvu jako na těle.
Mozkovna
Plochá a mezi ušima hladce vyhraněná, ne příliš široká.
Stop
Jasně definovaný.
Nosní houba
Černý a řádně vyvinutý.
Tlama
Morda není delší než lebka.
Čelisti
Silné čelisti se schopností pevného stisku.
Zuby
Zuby velké, pravidelné; nůžkový nebo klešťový skus (tj. hrany řezáků na sebe dosedají); ani podkus, ani předkus.
Líce
Lícní kosti nevystupují.
Oči
Tmavé, tmavě oříškově hnědé, ne příliš veliké, nevystupující, dobře vsazené.
Uši
Malé až střední, nesené vpředu, ve stejné úrovni s lebkou. Tmavý odstín na spodku ucha je přípustný a není neobvyklý, a je doprovázen vrchní světlejší pšeničně zbarvenou vrstvou. To je jediné místo, kde je dovolena přítomnost podsady v srsti. „Růžovité“ nebo „letmé“ uši jsou vadou.
KRK
Středně dlouhý a silný, avšak bez laloku.


TRUP
TRUP
Ne příliš dlouhý. Délka měřená od kohoutku ke kořeni ocasu odpovídá zhruba délce měřené od země ke kohoutku.
Hřbet
Silný a rovný s vodorovnou horní linií.
Bedra
Krátká a silná.
Hrudník
Hluboký, žebra dobře klenutá.
OCAS
Správně nasazený, ne příliš silný. Nesený čile, avšak nikdy nad hřbetem. Ocas je kupírovaný tak, že dvě třetiny původní délky zůstávají za předpokladu, že je to v rovnováze a v poměru k psovi. Nekupírovaný ocas je dovolen.


Končetiny
Plece
Jemné, dobře dozadu uložené, svalnaté.
Přední běhy: Dokonal rovné při pohledu z kteréhokoliv úhlu. Dobrých kostí a svalů.
PÁNEVNÍ KONČETINY
Dobře vyvinuté se silnými svaly.
Stehna
Silná a svalnatá.
Kolena
Zaúhlená.
Hlezna
Nízko položená; nevbočená, ani nevybočená. Zadní paspárky se odstraňují.
TLAPY
Malé, sevřené. Černé drápy se upřednostňují, odlišné barvy jsou však povolené.
CHODY / POHYB
Přímý posun vpředu i vzadu při pohledu zepředu i zezadu. Lokty přiléhající. Pohled z boku: volný, lehce koordinovaný pohyb.


OSRSTĚNÍ
srst
Jednoduchá srst. Textura na dotek měkká a hedvábná, nikoliv tvrdá ani drsná. Mladí psi tvoří výjimku. Trimování je přípustné.
Trimovaní psi
Na krku, hrudi a lebce se srst sestřihává těsně u těla, nad očima a na dolní čelisti se ponechává obzvláště dlouhá. Doporučují se „licousy“ (vous). Bohaté praporce na končetinách. Srst na těle se trimuje tak, aby sledovala obrys psa, ale neměnila jeho postavu. Ocas se trimuje nakrátko a tak, aby se úhledně zužoval.
Netrimovaní psi
Nejdelší srst nemá přesahovat 12,7 cm (5"). Srst je hojná a měkká, zvlněná nebo volně zkadeřená. Srst nesmí být za žádných okolností načechraná jako u pudla nebo bobtaila. Psy vystavované v takovém stavu je třeba přísně penalizovat, neboť vyvolávají chybný dojem o typu a plemeni. Vývoji štěněcí srsti se věnuje zvláštní pozornost. Štěňata se zřídka rodí se správně vyzrálou srstí a při posuzování tohoto rysu je nutno postupovat velice obezřetně. Než se vyvine srst dospělého psa, procházejí štěňata několika změnami barvy i struktury srsti. Srst obvykle dozrává mezi 18. a 30. měsícem věku.
Štěňata
Jen zřídkakdy se rodí ve správné barvě a se správnou texturou srsti. Rodí se načervenalá, našedlá a někdy jasně pšeničná. Masky jsou obvykle černé. Někdy se vyskytuje černý pruh podél středu hřbetu nebo černé konečky na srsti na těle. Tyto tmavé znaky s růstem psa mizí.
barva
Všechny odstíny od světle pšeničného po zlatavě načervenalé zbarvení.


Ostatní
Výška v kohoutku
Psi 46 – 48 cm
Feny poněkud méně.
Hmotnost
Psi 18 – 20,5 kg
Feny poněkud méně.
VADY
Jakákoliv odchylka od výše jmenovaných bodů se musí posuzovat jako vada, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru k jejímu stupni závažnosti.


  • Nervozita. Zlomyslnost.

  • Jiné zbarvení nosu než černé.

  • Předkus. Podkus.

  • Jiná než jasně pšeničná barva u celkově vyzrálé srsti.


DISKVALIFIKUJÍCÍ VADY


  • Žluté oči.

  • Matná, tlustá srst, srst se strukturou vlny nebo bavlny.

  • Bílá srst. Hnědá srst.


Psi s kteroukoliv z výše uvedených diskvalifikujících vad nesmí být použiti v chovu.
Poznámka: psi musí vykazovat dvě viditelně normálně vyvinutá varlata, nacházející se zcela v šourku.


Zdroj: www.cmku.cz