Psí plemena

AKITA INU

Foto itonys
F.C.I. - Standard č. 255 / 02.04.2001 / GB
ZEMĚ PŮVODU Japonsko
DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU 13.03.2001
VYUŽITÍ Společenský pes
KLASIFIKACE F.C.I. Skupina 5. Skupina - Špicové a primitivní plemena
KLASIFIKACE F.C.I. Sekce 5. Asijští špicové a příbuzná plemena
Pracovní zkouška Ne

AKITA INU na YouTube


Všeobecně
KRÁTKÉ HISTORICKÉ SHRNUTÍ
původní japonští psi byli malé až střední velikosti a nebyla žádná velká japonská plemena. Od roku 1603 byli v oblasti Akita užíváni jako bojoví psi Akita Matagis (středně velcí psi pro lov medvědů). Od roku 1868 byli Akita Matagis kříženi s tosami a mastify. Tím vzrostla velikost plemene, ale byly ztraceny typické vlastnosti špiců.
V roce 1908 byly psí zápasy zakázány, ale plemeno bylo zachováno a dále šlechtěno jako velké japonské plemeno. Devět vynikajících zástupců tohoto plemene bylo v roce 1931 oceněno jako „národní památky“.
V průběhu druhé světové války (1939-1945) bylo běžné užívat psy jako zdroje kožešiny pro vojenské oblečení. Policie nařídila odchycení a konfiskaci všech psů kromě německých ovčáků užívaných pro vojenské účely. Někteří chovatelé se snažili obejít tento příkaz křížením svých psů s německými ovčáky.
Když druhá světová válka skončila, akit bylo žalostně málo a rozdělovaly se do tří odlišných typů 1) Matagi Akity, 2) bojové akity, 3) ovčácké akity. To vytvářelo v plemeni velké zmatky.
Během poválečného procesu obnovení původního plemene byl po přechodnou dobu velmi populární pes Kongo-go z linie Dewa, který vykazoval vlastnosti mastifa a vliv německého ovčáka. Rozumnější chovatelé však nepovažovali tento typ za správné japonské plemeno a snažili se odstranit rysy cizích plemen křížením s Matagi Akitami, aby dosáhli obnovení původního plemene, a uspěli v ustavení čisté linie velkého plemene, jak jej známe dnes.
CELKOVÝ VZHLED
velký pes, robustně stavěný, dobře vyvážený, s množstvím hmoty. Sekundární pohlavní znaky jsou silně patrné. Pes je ušlechtilý, důstojný, rezervovaný. Silná konstituce.
DŮLEŽITÉ POMĚRY
poměr kohoutkové výšky k délce těla (od hrbolku lopatky k hrbolku kosti sedací) je 10 11. Tělo feny je o trochu delší než tělo psa.
Výška v kohoutku
Psi 67 cm.
Feny 61 cm.
Tolerance ±3 cm.
POVAHA / TEMPERAMENT
vyrovnaný, věrný, učenlivý a chápavý.


HLAVA
Lebka
velikost lebky je v poměru k tělu. Čelo je široké se zřetelnou čelní rýhou. Bez vrásek.
Stop
patrný.
Nosní houba
velká a černá. Slabý a rozptýlený (difuzní) nedostatek pigmentu je přijatelný pouze u bílých jedinců, ale černá je vždy preferována.
Tlama
středně dlouhá a silná s širokým kořenem tlamy, zužující se, ale nikoliv zašpičatělá. Nosní hřbet je rovný.
Čelisti/Zuby
silné zuby, nůžkový skus.
Pysky
těsně přiléhající.
Líce
středně vyvinuté.
Oči
poměrně malé, téměř trojúhelníkového tvaru díky zvednutí vnějšího koutku oka, posazené poměrně široce, tmavě hnědé – čím tmavší, tím lépe.
Uši
poměrně malé, silné, trojúhelníkové, s mírně zaoblenými špičkami, nasazené středně široce, vztyčené a nakloněné vpřed.
KRK
silný a osvalený, bez volné kůže, v rovnováze s hlavou.


TRUP
Hřbet
rovný a silný.
Bedra
široká a osvalená.
Hrudník
hrudník hluboký, předhrudí dobře vyvinuté, žebra středně vyklenutá.
Spodní linie
dobře vtažená k břichu.
OCAS
vysoko nasazený, silný, nesen silně zatočený nad hřbetem. Pokud je natažen, špička dosahuje téměř k hleznům.


Končetiny
HRUDNÍ KONČETINY
Rameno
mírně strmé, dobře vyvinuté.
Loket
těsně přiléhající k tělu.
Předloktí
rovné, se silnou kostrou.
PÁNEVNÍ KONČETINY
dobře vyvinuté, silné, přiměřeně zaúhlené.
TLAPKY
silné, kulaté, klenuté, kompaktní, prsty dobře vzájemně přiléhající.
POHYB
pružný, plný síly.


OSRSTĚNÍ
SRST
krycí srst je hrubá a rovná, podsada jemná a hustá. Kohoutek a záď jsou pokryty mírně delší srstí, srst na ocasu je delší než na těle. Srst můžete trimovat speciálními hrabičkami vhodnými pro toho plemeno.
BARVA
červenobéžová, sezamová (červenobéžové chlupy s černými špičkami), žíhaná a bílá. Všechny zmíněné barevné rázy kromě bílé musí mít „urajiro“ (urajiro – bělavá srst na stranách tlamy, na lících, na spodní straně čelisti, krku, hrudníku, těle a ocasu a na vnitřní straně končetin).


Ostatní
jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni.


  • psi vykazující samičí typ, feny vykazující samčí typ.

  • předkus nebo podkus.

  • chybějící zuby.

  • modře nebo černě skvrnitý jazyk.

  • světlá duhovka.

  • krátký ocas.

  • plachost.


VYLUČUJÍCÍ VADY


  • agresivita nebo nepřiměřená bázlivost

  • uši nejsou vztyčené.

  • svěšený ocas.

  • dlouhá srst (chundelatá).

  • černá maska.

  • znaky na bílém základu.

  • Každý pes vykazující fyzické nebo psychické abnormality bude diskvalifikován.


Poznámka:Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.




Zdroj: www.cmku.cz