Psí plemena

FINSKÝ LAPONSKÝ PES (LAPINKOIRA)

F.C.I. - Standard č. 189 / 12.03.1999 / GB
ZEMĚ PŮVODU Finsko
DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU 12.03.1999
VYUŽITÍ Původně ovčácký a hlídací pes, užívaný chovateli sobů. V současné době je však oblíbený jako společenský pes.
KLASIFIKACE F.C.I. Skupina 5. Skupina - Špicové a primitivní plemena
KLASIFIKACE F.C.I. Sekce 3. Severští hlídací a pastevečtí psi
Pracovní zkouška Ne

FINSKÝ LAPONSKÝ PES (LAPINKOIRA) na YouTube


Všeobecně
KRÁTKÉ HISTORICKÉ SHRNUTÍ
po staletí užívali Laponci psy stejného typu jako je finský laponský pes jako hlídače sobích stád v severských zemích a v severních oblastech Ruska. První standard laponského ovčáka byl vytvořen Finským kynologickým klubem v roce 1945. V roce 1967 byl název plemene změněn na „laponský pes“. V 70. letech se typ a vzhled plemene ustálil a standard byl několikrát upřesněn. Plemeno bylo znovu přejmenováno v roce 1993 na „finského laponského psa“. Plemenný typ se během krátké doby upevnil a v současné době je plemeno velmi oblíbené jako společenský a domácí pes v celém Finsku.
CELKOVÝ VZHLED
menší než střední pes, stavba těla je s ohledem na velikost silná, mírně delší než kohoutková výška. Pes s dlouhou a silnou srstí a vztyčenýma ušima.
DŮLEŽITÉ POMĚRY
hloubka těla je o trochu menší než polovina kohoutkové výšky. Tlama je mírně kratší než lebka. Délka lebky je o něco větší než její šířka, její hloubka je stejná jako šířka.
POVAHA / TEMPERAMENT
horlivý, odvážný, klidný a učenlivý. Přátelský a věrný.


HLAVA
Hlava
v celkovém obrysu silná, poměrně široká.
Lebka
široká, mírně konvexní. Čelo je poměrně klenuté. Čelní vráska jasně patrná.
Stop
jasně patrný.
Nosní houba
nejlépe černá, ale harmonizující s barvou srsti.
Tlama
silná, široká a rovná; při pohledu shora a ze strany se rovnoměrně, ale jen mírně zužuje.
Pysky
těsně přiléhající.
Čelisti/Zuby
čelisti jsou silné. Nůžkový skus.
Líce
jařmové oblouky jsou jasně vyznačené.
Oči
tmavě hnědé barvy, harmonizující s barvou srsti; oválné. Výraz je měkký a přátelský.
Uši
středně velké, nesené vztyčené nebo polovztyčené, nasazené poměrně daleko od sebe, poměrně široké v bázi, trojúhelníkové a velmi pohyblivé.
KRK
středně dlouhý, silný a pokrytý bohatou srstí.


TRUP
Kohoutek
osvalený a široký, jen mírně vyznačený.
Hřbet
silný a rovný.
Bedra
krátká a osvalená.
Záď
střední délky, dobře vyvinutá a jen maličko spáditá.
Hrudník
hluboký, poměrně dlouhý, dosahující téměř k loktům, ne příliš široký. Žebra jsou mírně klenutá; předhrudí jasně viditelné, ale ne příliš silné.
Spodní linie
břicho mírně vtažené.
OCAS
poměrně vysoko nasazený, střední délky, pokrytý bohatou a dlouhou srstí. Špička ocasu může být stočena do tvaru J. V pohybu je ocas stočený do oblouku nad hřbetem nebo k boku, v postoji může být svěšený.


Končetiny
HRUDNÍ KONČETINY
mohutné se silnou kostrou. Při pohledu zpředu rovné a rovnoběžné.
Rameno
mírně šikmé.
Nadloktí
stejně dlouhé jako ramenní lopatka. Úhel mezi ramenem a nadloktím je poměrně otevřený.
Loket
posazen o něco níže než spodní linie hrudního koše, směřuje přímo vzad.
Předloktí
poměrně silné, vertikální.
Zápěstí
ohebné.
Nadprstí
střední délky, mírně šikmé.
Přední tlapky
dobře klenuté, spíše oválné než kulaté, pokryté hustou srstí. Polštářky jsou pružné, na stranách pokryté hustou srstí.
PÁNEVNÍ KONČETINY
se silnou kostrou, mohutné, při pohledu zezadu rovné a rovnoběžné. Zaúhlení je jasně, ale ne příliš silně vyznačené.
Stehna
střední délky, poměrně široká, s dobře vyvinutým osvalením.
Kolena
směřují dopředu, zaúhlení je poměrně jasně vyznačené.
Bérce
poměrně dlouhé a šlachovité.
Hlezenní kloub
poměrně nízko posazený; zaúhlení je jasně, ale ne příliš silně vyznačené.
Nadprstí
poměrně krátké, silné a vertikální
Zadní tlapky
jako přední tlapky. Paspárky jsou nežádoucí.
POHYB
očividně bez námahy. Snadno přechází z klusu do běhu, což je nejpřirozenější způsob pohybu. Nohy se pohybují paralelně. Při práci je pohyblivý a rychlý.


OSRSTĚNÍ
SRST
bohatá srst, především psi mají bohatou hřívu. Krycí srst je dlouhá, rovná a hrubá. Na hlavě a na přední straně končetin je srst kratší. Musí být podsada, která je měkká a hustá.
BARVA
povolené jsou všechny barvy. Základní barva musí dominovat. Barvy jiné než základní barva se mohou vyskytovat na hlavě, krku, hrudníku, spodní straně těla, na končetinách a ocasu.
KŮŽE
po celém těle těsně přiléhající, bez vrásek.


Ostatní
Výška v kohoutku
Ideální velikost psů: 49 cm.
Ideální velikost fen: 44 cm.
Tolerance ±3 cm.
Typ je důležitější než výška.
VADY
jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni.


  • psi postrádající samčí typ a feny postrádající samičí typ.

  • lehká hlava.

  • nedostatečný stop.

  • zavěšené uši.

  • ocas trvale nesen pod linií hřbetu.

  • přeúhlené nebo příliš strmě úhlené pánevní končetiny.

  • chybějící podsada.

  • ploše přiléhající srst.

  • kadeřavá krycí srst.

  • nejasná základní barva.


VYLUČUJÍCÍ VADY


  • agresivita nebo přílišná plachost.

  • podkus nebo předkus.

  • zalomený ocas.


Psi, kteří zjevně vykazují fyzické nebo povahové abnormality, musí být diskvalifikováni.

Poznámka: Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.




Zdroj: www.cmku.cz