Psí plemena

PORTUGALSKÝ PODENGO

F.C.I. - Standard č. 94 / 03.11.1999 / GB
ZEMĚ PŮVODU Portugalsko
DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU 25.09.1967
VYUŽITÍ Toto plemeno je rozšířeno především na severu země. Vzhledem ke svým fyzickým dispozicím jsou tito psi vhodní pro lov králíků, a to samostatně nebo ve smečce. Proto jsou také někdy nazýváni „králičími psy“. Jsou také oceňováni jako dobří hlídači.
KLASIFIKACE F.C.I. Skupina 5. Skupina - Špicové a primitivní plemena
KLASIFIKACE F.C.I. Sekce 7. Primitivní typy k loveckému upotřebení
Pracovní zkouška Ne

PORTUGALSKÝ PODENGO na YouTube


Všeobecně

PORTUGALSKÝ PODENGO STŘEDNÍ


CELKOVÝ VZHLED
střední velikost i hmota těla, dobře vyvážené proporce, dobré osvalení, silná kostra.
POVAHA / TEMPERAMENT
velmi živý a chytrý pes, nenáročný a odolný.


HLAVA
Hlava
suchá, ve tvaru čtyřbokého jehlanu s širokou základnou, poměrně výrazně se zužuje ke špičce tlamy. Podélné osy lebky a tlamy jsou divergentní.
Lebka
plochá, v profilu téměř rovná. Výrazné nadočnicové oblouky. Čelní rýha sotva znatelná. Oblast mezi ušima plochá. Týlní kost výrazná.
Stop
sotva patrný.
Nos
zužující se k mírně vystupující špičce, přední rovina nosu je mírně šikmá, barva nosní houby je vždy tmavší než barva srsti.
Tlama
nosní hřbet zakulacený (v průřezu), při pohledu z profilu rovný. Tlama je kratší než lebka a v kořeni širší než na špičce.
Pysky
těsně přiléhající, tenké, pevné a horizontální.
Čelisti/Zuby
pravidelný, silný, bílý chrup. Normální skus.
Oči
s velmi živým výrazem, sotva vystupující z očních důlků. Barva se mění v souladu s barvou srsti od medové do oříškově hnědé. Oči jsou malé a šikmo posazené, barva očních víček je tmavší než barva srsti.
Uši
nasazené středně vysoko a šikmo, nesené vztyčeně, velmi pohyblivé. V afektu nesené vertikálně vpřed. Trojúhelníkového tvaru, v bázi široké, zužující se ke špičce. Kůže ucha je tenká. Délka ucha je výrazněji větší než jeho šířka v bázi (místě nasazení).
KRK
harmonický přechod od hlavy k trupu, rovný, přiměřené délky, silný a dobře osvalený. Bez laloku.


TRUP
Hřbetní linie
rovná nebo mírně vyklenutá.
Hřbet
dlouhý, rovný nebo mírně spáditý.
Bedra
rovná nebo mírně vyklenutá, široká a osvalená.
Záď
střední délky, široká a dobře osvalená. Rovná nebo mírně spáditá.
Hrudník
předhrudí mírně zdůrazněné, osvalené, nepříliš široké. Hrudník hluboký a dlouhý, střední šířky. Dlouhá sternální oblast stoupá k zadní části těla. Žebra jen málo vyklenutá, šikmá.
Břicho/Slabiny
suché, s mírným vtažením břicha.
Spodní linie
mírně stoupající.
OCAS
nasazený spíše vysoko než nízko, silný, tlustý, střední délky, zužující se ke špičce. V klidu svěšený mezi pánevními končetinami, se špičkou mírně stočenou vzhůru, v pohybu nesený horizontálně a mírně stočený vzhůru nebo nesený srpovitě stočený vzhůru, ale nikdy zatočený do kroužku.


Končetiny
HRUDNÍ KONČETINY
při pohledu zpředu a ze strany vertikální a rovné, dobře osvalené a suché.
Rameno a nadloktí
dlouhé a šikmé, silné a dobře osvalené, v ramenním klubu je tupý úhel.
Předloktí
vertikální, dlouhé a osvalené.
Kloub nadprstí
suchý, ne příliš výrazný.
Nadprstí
silné, krátké, mírně šikmé.
Tlapky
kulaté, dlouhé, silné, těsně k sobě přiléhající a silně vyklenuté prsty. Drápky silné, krátké, nejlépe tmavé. Polštářky tvrdé a odolné.
PÁNEVNÍ KONČETINY
při pohledu zpředu a ze strany rovné a paralelní, dobře osvalené a suché.
Stehna
dlouhá, středně široká, osvalená.
Bérce
dlouhé, šikmé, silné, osvalené, suché.
Hlezenní klouby
středně vysoko posazené, suché a silné, zaúhlené v tupém úhlu.
Hlezna
s dobrou kostrou, krátká, šikmá, bez paspárků.
Tlapky
kulaté, dlouhé, silné, těsně k sobě přiléhající a silně vyklenuté prsty. Krátké, silné, nejlépe tmavé drápky. Tvrdé a odolné polštářky.
POHYB
rychlý a lehkonohý.
KŮŽE
sliznice nejlépe černě pigmentované, v každém případě však tmavší než barva srsti. Kůže tenká a těsně přiléhající.


OSRSTĚNÍ
SRST
krátká nebo dlouhá srst, střední tloušťky, krátkosrstá varieta má hladkou srst, dlouhosrstá varieta má drátovitou srst (podobnou štětinám divočáka). Krátká srst je hustší než dlouhá. U dlouhosrsté variety je pod spodní čelistí znatelná „bradka“. Bez podsady.
BARVA
převládající barvy jsou žlutá, béžová (od světlé po velmi tmavou) a černá (vybledlá či vyrudlá), mohou či nemusí být bílé znaky, nebo bílá jako základní barva se znaky ve výše uvedených barvách.


Ostatní
Výška v kohoutku
40 – 55 cm
Hmotnost
16 – 20 kg
VADY
jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni.
VYLUČUJÍCÍ VADY


  • agresivita nebo bázlivost.

  • celkový vzhled: jakákoliv známka křížení se španělským galgem nebo perdigueirem (portugalským ohařem).

  • čelisti: nesprávný skus, špatně usazené zuby.

  • oči: rozdílných barev.

  • uši: klopené nebo překlopené.

  • krk: klenutý.

  • trup: hřbetní linie výrazně klenutá.

  • záď: přehnaně spáditá.

  • břicho: příliš vtažené.

  • ocas: zatočený.

  • paspárky: nežádoucí (ovlivňují známku psa).


Psi, kteří zjevně vykazují fyzické nebo povahové abnormality, musí být diskvalifikováni.

Poznámka: Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.


PORTUGALSKÝ PODENGO VELKÝ


Charakteristiky velkého podenga, v zemi původu téměř vyhynulé variety, jsou téměř shodné s charakteristikami středního podenga, s následujícími výjimkami
Celkový vzhled
silný pes se spoustou hmoty, především užívaný při lovu jelenů.
Výška v kohoutku
55 – 70 cm.

PORTUGALSKÝ PODENGO MALÝ


Charakteristiky malého podenga jsou také téměř shodné s charakteristikami středního podenga, s následujícími výjimkami
Celkový vzhled
malý pes poněkud protažených proporcí, který je užíván pro lov králíků stejně jako pro vyhánění králíků z nor.
Lebka
plochá nebo mírně vyklenutá.
Trup
délka těla přesahuje kohoutkovou výšku.
Končetiny
krátké. Předloktí rovné nebo maličko stočené z vnějšku dovnitř po celé délce.
Výška v kohoutku
20 – 30 cm.
Hmotnost
4 – 5 kg.


Zdroj: www.cmku.cz