Psí plemena

SHIBA-INU

F.C.I. - Standard č. 257 / 16.06.1999 / GB
ZEMĚ PŮVODU Japonsko
DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU 15.06.1992
VYUŽITÍ Lovecký pes pro lov ptáků a malých zvířat. Společenský pes.
KLASIFIKACE F.C.I. Skupina 5. Skupina - Špicové a primitivní plemena
KLASIFIKACE F.C.I. Sekce 5. Asijští špicové a příbuzná plemena
Pracovní zkouška Ne

SHIBA-INU na YouTube


Všeobecně
KRÁTKÉ HISTORICKÉ SHRNUTÍ
shiba-inu je původním japonským plemenem již od dávných dob. Slovo „shiba“ znamená „malý“, „malý pes“. Původním areálem shiby byly hornaté oblasti proti Japonskému moři a shiba byla užívána jako lovecký pes pro lov malých zvířat a ptáků. V plemeni se projevovaly malé rozdíly podle jednotlivých oblastí, kde byly shiby chovány. Když byli v období let 1868-1912 dováženi z Anglie angličtí setři a pointři, lov se stal v Japonsku sportem a křížení těchto anglických plemen se shibami bylo obvyklé. Čistokrevné shiby začaly být vzácné, takže v letech 1912-1926 se čistokrevné shiby omezené jen na tyto oblasti téměř přestaly vyskytovat. Lovci a další zainteresované osoby se o záchranu čistokrevných shib začali zajímat kolem roku 1928, a záchrana omezeného počtu čistých krevních linií tak začala. Standard plemene byl unifikován v roce 1934. V roce 1937 byla shiba prohlášena za „národní památku“, a poté bylo plemeno chováno a šlechtěno až do podoby vynikajícího plemene, jak jej známe dnes.
CELKOVÝ VZHLED
malý pes, dobře vyvážený, s dobrou kostrou a dobře vyvinutým osvalením. Silná konstituce. Pohyb rychlý, volný a krásný.
DŮLEŽITÉ POMĚRY
poměr kohoutkové výšky k délce těla je 10 : 11.
POVAHA / TEMPERAMENT
věrný, učenlivý, rozumný, velmi pozorný.


HLAVA
Lebka
široké čelo.
Stop
dobře patrný, se slabou rýhou.
Nos
žádoucí je černá barva nosní houby. Nosní hřbet je rovný.
Tlama
středně silná, zužující se.
Pysky
těsně přiléhající.
Čelisti/Zuby
silné zuby, nůžkový skus.
Líce
dobře vyvinuté.
Oči
poměrně malé, trojúhelníkové, tmavě hnědé. Vnější koutky očí jsou lehce zvednuté.
Uši
poměrně malé, trojúhelníkové, maličko nakloněné vpřed, pevně vztyčené.
KRK
silný, mohutnější, v dobré rovnováze s hlavou i tělem.


TRUP
Hřbet
rovný a silný.
Bedra
široká a osvalená.
Hrudník
hluboký, žebra středně vyklenutá.
Spodní linie
dobře vtažené břicho.
OCAS
vysoko nasazený, silný, nesen silně zatočený nebo v srpovitém oblouku nad hřbetem. Pokud je natažen, špička dosahuje téměř k hleznům.


Končetiny
HRUDNÍ KONČETINY
při pohledu zpředu jsou hrudní končetiny rovné.
Rameno
ramenní lopatka mírně strmá
Loket
těsně přiléhající k trupu.
Stehna
dlouhá.
Bérce
krátké, ale dobře vyvinuté.
Hlezna
silná a pevná.
TLAPKY
prsty těsně uzavřené a dobře klenuté. Polštářky tvrdé a pružné. Drápky tvrdé a žádoucí je tmavá barva.
POHYB
lehký a čilý.


OSRSTĚNÍ
SRST
krycí srst je hrubá a rovná, podsada měkká a hustá. Srst na ocasu je maličko delší a odstávající.
BARVA
červená, černá s pálením, sezamová, černě sezamová, červeně sezamová.
Popis sezamové barvy:


  • sezamová:rovnoměrná směs bílých a černých chlupů.

  • černě sezamová: více černých než bílých chlupů.

  • červeně sezamová: základní barvou srsti je červená, je smíchána s černými chlupy.


Všechny výše zmíněné barevné rázy musí mít „urajiro“.
Urajiro
bělavá srst na stranách tlamy a na lících, na spodní straně čelisti a krku, na hrudníku a břichu, na spodní straně ocasu a na vnitřní straně končetin.


Ostatní
Výška v kohoutku
Psi: 40 cm.
Feny: 37 cm.
Tolerance ± 1,5 cm.
VADY
jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni.


  • psi vykazující samičí typ, feny vykazující samčí typ.

  • předkus nebo podkus.

  • chybí více zubů.

  • plachost.


VYLUČUJÍCÍ VADY


  • uši nejsou vztyčené.

  • svěšený ocas nebo krátký ocas.



Poznámka: Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.




Zdroj: www.cmku.cz