Psí plemena

ŠVÉDSKÝ LAPONSKÝ PES

F.C.I. - Standard č. 135 / 22.09.2000 / GB
ZEMĚ PŮVODU Švédsko
DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU 26.06.2000
VYUŽITÍ Ovčácký pes, v současné době však většinou chován jako společenský pes.
KLASIFIKACE F.C.I. Skupina 5. Skupina - Špicové a primitivní plemena
KLASIFIKACE F.C.I. Sekce 3. Severští hlídací a pastevečtí psi
Pracovní zkouška Ne

Všeobecně
KRÁTKÉ HISTORICKÉ SHRNUTÍ
švédský laponský pes (severský špic užívaný v minulosti nomádskými Laponci pro pasení sobů) byl znám v severských oblastech po staletí.
CELKOVÝ VZHLED
typický špic, o něco menší než střední velikosti, s hrdým nesením hlavy. Jeho srst odolává jakémukoliv počasí.
DŮLEŽITÉ POMĚRY
obdélníkový formát těla.
POVAHA / TEMPERAMENT
živý, pozorný, milý a oddaný. Švédský laponský pes je velmi chápavý a pracovitý. Jeho schopnosti jako dobrého pasteveckého a ovčáckého psa jej činily velmi užitečným při chovu sobů. Je velmi všestranný, vhodný pro cvičení v poslušnosti, agility, k ovcím, stopování, atd. Je snadno cvičitelný, vytrvalý a odolný.


HLAVA
Lebka
délka je o něco větší než šířka, čelo zaoblené a týlní hrbolek není jasně patrný.
Stop
velmi dobře vyznačený.
Nosní houba
nejlépe velmi tmavá nebo černá.
Tlama
o něco delší než třetina délky hlavy. Silná, rovnoměrně se zužující ke špičce nosu. Nosní hřbet rovný.
Pysky
těsně přiléhající. Patro a pysky silně pigmentované.
Zuby
nůžkový skus s rovnoměrně vsazenými a dobře vyvinutými zuby.
Oči
posazené daleko od sebe, kulaté, poměrně velké, ale nikoliv vystupující. Hnědé, nejlépe tmavě hnědé a plné výrazu. Okraje očních víček silně pigmentované.
Uši
trojúhelníkové, široké v místě nasazení, malé, vztyčené, špičky mírně zaoblené. Nasazené široce, velmi pohyblivé. Špičaté uši jsou nežádoucí, ale ne vylučující vadou.
KRK
středně dlouhý, suchý a silný.


TRUP
TRUP
kompaktní, mírně delší než je kohoutková výška.
Hřbet
rovný, silný, osvalený a pružný.
Bedra
krátká a široká.
Záď
proporčně dlouhá a široká, mírně spáditá a dobře osvalená.
Hrudník
poměrně hluboký, dosahuje k lokti. Hrudní koš proporčně dlouhý, oválný a s dobře vyvinutými posledními žebry. Předhrudí dobře vyvinuté, dobře patrná hrudní kost.
Spodní linie
břicho mírně vtažené.
OCAS
poměrně vysoko nasazený, pokud je natažen, dosahuje k hleznu. V pohybu nesen stočený nad hřbetem.


Končetiny
HRUDNÍ KONČETINY
hrudní končetiny mají být dostatečně zaúhlené v ramenou a loktech, aby umožňovaly dobrý předkrok.
Rameno
ramenní lopatka dobře uložená vzad.
Loket
dobře přiléhající k hrudníku.
Předloktí
rovné, silné a paralelní, a to v postoji i v pohybu.
Nadprstí
dostatečně šikmé.
Přední tlapky
silné, oválné, s těsně spojenými prsty, silné a pružné polštářky; mezi polštářky osrstěné. Drápky a polštářky jsou dobře pigmentované.
PÁNEVNÍ KONČETINY
dobře, ale nikoliv přehnaně zaúhlené v kolenním a hlezenním kloubu..
Stehna
svalnatá.
Hlezna
nízko posazená pro dobrý posun. Paspárky jsou nežádoucí.
Zadní tlapky
jako přední tlapky.
POHYB
lehký a pružný, prostorný, s dobrým posunem.


OSRSTĚNÍ
SRST
bohatá srst s podsadou. Srst odstává od těla, podsada je hustá a velmi jemně zvlněná. Krátká srst na hlavě a přední straně končetin. Delší na hrudním koši, zadní straně končetin a na ocasu. Huňatá, dlouhá a hustá na ocasu. Kolem krku tvoří límec.
BARVA
nejčastěji černá; bronzový odstín je obvyklý. Játrově hnědá byla známa před dlouhou dobou. Bílé znaky na hrudníku, tlapkách a špičce ocasu jsou přípustné, ale více bílé barvy je nežádoucí.


Ostatní
Výška v kohoutku
Ideální velikost psů: 48 cm.
Ideální velikost fen: 43 cm.
Povolena je odchylka +/- 3 cm.
VADY
jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni.
ZÁVAŽNÉ VADY


  • zcela chybějící podsada.


VYLUČUJÍCÍ VADY


  • agresivita nebo přílišná plachost.

  • zcela chybějící typ.

  • abnormality.


Psi, kteří zjevně vykazují fyzické nebo povahové abnormality, musí být diskvalifikováni.

Poznámka: Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.




Zdroj: www.cmku.cz