Psí plemena

Ariéžský honič

F.C.I. - Standard č. 20 / 24.01.1996 / F
ZEMĚ PŮVODU Francie
DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU 24.1.1996
VYUŽITÍ Tento pes je používán pro pěší lov se střelnou zbraní i pro lov parforsní. Jeho střední vzrůst a lehkost z něj dělají výborného pomocníka který může pracovat jak ve smečce, tak samostatně a je schopný prohledávat i velmi obtížný terén. Je předurčen k lovu zajíce, ale je používán také k lovu srnčí nebo černé zvěře.
KLASIFIKACE F.C.I. Skupina 6. Skupina - Honiči + barváři a příbuzná plemena
KLASIFIKACE F.C.I. Sekce 1. Honiči
Pracovní zkouška Ano

Ariéžský honič na YouTube


Všeobecně
Krátký výtah z historie
Tento pes, pocházející z Ariege, je produktem křížení místního regionálního honiče s plemenem čistokrevným, patrně gaskoňským nebo gaskoňsko-saintongeoiským honičem. Vzhledově si zachoval typ tohoto čistokrevného plemene, avšak ne tak čistý, celkově je menší a lehčí.
Celkový vzhled
Jedná se o lehkého honiče střední velikosti, je elegantní a vznešený;
Použití
Vzhledem ke svému původu je tento pes použitelný jako velmi dobrý honič, velmi iniciativní a podnikavý. Je vybaven krásným hlasem a rychlým vedením (sledované zvěře – p.p.).
Povaha
Je milý a společenský, dobře se drží ve smečce.


HLAVA
Mozkovna
z pohledu zepředu mírně klenutá, nepříliš široká. Týlní hrbol je nevýrazný. Při pohledu seshora má mozkovna tvar protáhlého oválu. Fronta je plná, nadočnicové oblouky jsou málo výrazné.
Stop
je nevýrazný;
Nos
je černý, velký, nozdry jsou široké;
Pysky
jsou napjaté, spíše slabé. Horní těsně překrývá spodní čelist, ale nadává čenichu špičatý profil.
Nosní hřbet
je rovný nebo mírně klenutý, stejně dlouhý jako mozkovna;
Čelisti
skus je nůžkový, zuby jsou dobře postaveny v dásních;
Líce
jsou suché;
Oči
jsou dobře otevřené, hnědé; víčka nejsou volná; pohled je bystrý;
Uši
jsou jemné, pružné, stáčejí se, mají dosahovat k začátku nosu, a nemají přesahovat jeho konec;ucho je úzké a zavěšené těsně pod linií očí;
Krk
je štíhlý, spíše slabý, dlouhý, klenutý;


TRUP
Hřbet
svalnatý a pevný;
Bedra
jsou dobře spojená s hřbetem, mírně klenutá;
Záď
téměř vodorovná;
Hrudník
je dlouhý, středně klenutý, dosahuje k lokti;
Žebra
jsou dlouhá, středně klenutá;
Slabiny
jsou ploché nebo mírně vtažené;
Prut
je dobře nasazený, ke konci se zeštíhluje, dosahuje k patnímu kloubu; nesený je šavlovitě;


Končetiny
Hrudní končetiny
přední nohy jsou silné.
Lopatka
je středně šikmě uložená, dobře osvalená, ne však hrubá;
Lokty
přiléhají k tělu;
Tlapky
mají tvar prodlouženého oválu, „zaječí“; prsty jsou sevřené a suché;
Polštářky a drápy jsou černé;
Pánevní končetiny
zadní nohy jsou dobře utvářené, dobrých proporcí;
Stehno
je dost dlouhé, svalnaté, ne však příliš;
Hlezno
postavené v ose těla;
Pohyb
je pružný a lehký;


OSRSTĚNÍ
Srst
je krátká, jemná, přiléhavá;
Zbarvení
bílá a jasně černá s dobře ohraničenými konturami; někdy je přítomno stříkání; pálení na lících a nad očima (čtyřočák);
Kůže
slabá, pružná, nepřiléhá sice těsně k tělu, ale neumožňuje vytvoření laloku nebo vrásek; viditelné sliznice jsou černé;


Ostatní
Kohoutková výška je stanovena v rozmezí
psi 52 – 58 cm
feny 50 – 56 cm
Chyby
všechny odchylky od tohoto standardu musí být považovány za chyby a musí být penalizovány podle stupně jejich závažnosti;


  • hlavamozkovna příliš krátká nebo příliš protáhlá

  • ušipříliš ploché, hrubé, špatně zavěšené, příliš dlouhé nebo příliš krátké;

  • čenichpříliš hranatý;

  • patrné vrásky nebo lalok;

  • oko kulaté, spojivky viditelné;

  • těloměkká hřbetní linie; spáditá záď;

  • celkově hrubý jedinec;

  • zakřivený prut;

  • končetiny slabé kosti; otevřená tlapka; sbíhavá hlezna;

  • povaha nedůvěřivý jedinec;




Vylučující vady

  • chybějící typ;

  • každé jiné zbarvení, než výše uvedené;

  • světlé oči;

  • těžké anatomické vady;

  • viditelné invalidní změny;

  • bázlivý nebo agresivní jedinec;

  • předkus nebo podkus;


Poznámka:Všichni psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně sestouplá v šourku;




Zdroj: www.cmku.cz