plemena psů - Istrijský krátkosrstý honič
F.C.I. – Standard č. 151 / 10.04.2002/ F
ZEMĚ PŮVODU Chorvatsko
DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU 25.10.2000
KATEGORIE Psí plemena
VYUŽITÍ Hon
KLASIFIKACE F.C.I. Skupina 6. Skupina – Honiči + barváři a příbuzná plemena
KLASIFIKACE F.C.I. Sekce 1. Honiči
Pracovní zkouška Ano

Istrijský krátkosrstý honič je výborný především na lov zajíce a lišky. Může být rovněž používán pro dosledy poraněné zvěře. Jeho tělesná stavba mu umožňuje bez problémů pracovat v rozlehlých istrijských loveckých terénech. Toto starobylé psí plemeno je původní (autochtonní) rasou, jejíž kořeny se ztrácejí v temnotách dějin. Staré fresky (1474, kaple sv. Marie v Beramu u Pazinu), obrazy (např. Le Titien, počátek 18.století) a kroniky (1719, biskup Bakić z Djakova) to dosvědčují. Díky jeho vynikajícím loveckým schopnostem byl krátkosrstý istrijský honič vyvážen do sousedních zemí. První zápisy v plemenné knize se datují rokem 1924. Plemeno bylo uznáno FCI v roce 1949, ale první standard byl zveřejněn až v roce 1973. V současnost istrijského krátkosrstého honiče potkáme často na Istrii a v sousedních oblastech, neboť zůstal velmi oblíbeným pomocníkem místních lovců.

Chcete zde vystavit fotky vašeho pejska? Stačí nám je zaslat.

Istrijský krátkosrstý honič – popis plemene

Istrijský krátkosrstý honič má velmi ušlechtilý zjev, který podtrhuje jeho sněhově bílé zbarvení s oranžovými plotnami. Srst je hladká a jemná. Hlava dlouhá, úzká a suchá. Tělo pružné a ocas je štíhlý, mírně prohnutý ve formě šavle. Tento honič hlásí vytrvale, má pronikavý hlas v hluboké tónině. Délka těla může převyšovat výšku v kohoutku maximálně o 10 %. Povahou je to pes milý, učenlivý, klidný a velmi závislý na svém pánovi. Je to vášnivý lovec. Délka hlavy kolísá mezi 20 – 24 cm. Na čele nejsou vrásky. Mozkovna má při pohledu z profilu týlní hrbol dobře patrný a čelo je mírně klenuté s pozvolným přechodem k nosnímu hřbetu, který je rovný. Při pohledu seshora je mozkovna protáhlá a spíše úzká, se zřetelnou dělící rýhou.

Stop je nevýrazný a nos černý nebo aspoň hnědý. Nozdry jsou otevřené, čenichová partie dlouhá, široká v místě spojení s mozkovou částí, směrem k nosu pozvolna zeštíhluje. Nosní hřbet je rovný. Zuby jsou silné, s kompletním nůžkovým skusem. Oči jsou oválné, ani zapadlé, ani vykulené. Duhovka je co nejtmavší. Orámování očních víček je černé nebo hnědé. Pohled je jasný, výrazný. Uši jsou jemné, zavěšené nad horní linií očí, se širokým úponem, zužují se směrem ke špičce. Za dlouhé se považují ty, které při natažení směrem dopředu dosahují až ke špičákům. Velmi dlouhé jsou ty, které přesahují až před špičáky. Musí být nejméně středně dlouhé a dosahovat k nadočnicovým obloukům.

Horní linie krku je mírně klenutá v místě spojení s hlavou. Spojení s mozkovnou je zřetelné za týlním hrbolem. Krk je šikmý ve vztahu k tělu. Plece jsou široké, délka od týlního hrbolu ke kohoutku má délku 15-20 cm. Kůže je pevně přiléhající, bez laloku či vrásek.

Postavení končetin

Horní linie mírně klesá od kohoutku k zádi. Hřbet je rovný, široký a svalnatý. Bedra jsou široká a krátká. Záď je dlouhá a široká, vodorovná nebo mírně skloněná, delší u fen než u psů. Záď je asi o jeden prst níže, než je úroveň kohoutku. Kyčle jsou téměř nezřetelné. Hrudník je hluboký, dosahuje nejméně po úroveň lokte. Obvykle délka jeho obvodu je větší o 12 cm, než je kohoutková výška. Žebra jsou klenutá. Hruď je široká, ale předhrudí je nevýrazné. Břicho a slabiny – spodní linie se pozvolna zvedá od konce hrudní kosti až do oblasti třísel, břicho je mírně vtažené. Ocas je silný u kořene, zeštíhluje ke špičce. Čím je ocas štíhlejší, tím má pes ušlechtilejší vzhled. Je nasazený vysoko, je středně dlouhý, nepřesahuje ani o málo pod hlezenní kloub. Je nesen mírně prohnutý směrem nahoru.

 

Osrstění plemene

Lopatka je dlouhá, šikmo uložená, svalnatá a dobře přiléhá k hrudnímu koši. Loket přiléhá k tělu, předloktí perfektně vertikální. Karpus jen obtížně odlišitelný od předloktí. Metakarpus je rovný, krátký. Může být mírně šikmý, ale úhel, který svírá s vertikálou, nesmí nikdy přesahovat 10°. Přední tlapky jsou spíše kočičí, než zaječí, jsou štíhlé, se sevřenými prsty; polštářky jsou silné (baculaté) a pevné, drápy silné. Pánevní končetiny při pohledu zezadu se stehno, koleno, hlezenní kloub a metatarsus nacházejí v jedné ose.Stehno je krátké, široké a svalnaté. Koleno je v menisku široké, vysoko postavené. Podkolení je dlouhé, šikmé a svalnaté. Hlezno je silné, metatarsus krátký, kolmý nebo velmi mírně skloněný, svírá s vertikálou úhel 10° až 20°. Zadní tlapky mají stejné kvality, jako ty přední, obvykle jsou poněkud delší. Pohyb je velmi pružný, rovnoměrný a prostorný. Kůže je pružná, přiléhavá po celém těle, netvoří vrásky. Zbarvená je narůžověle.

Výška plemene

Srst je hladká, jemná, hustá a lesklá. Někdy je delší na zadní straně stehen a spodní straně ocasu, ale je to nežádoucí. Základní barva je sněhobílá. Uši jsou zásadně oranžové, tato barva přesahuje na obě strany mozkovny až k očím, což tvoří charakteristickou masku a dává hlavě typický výraz. Oranžové skvrně, větší či menší, na čele mezi oběma plochami masky, se říká hvězda. Uši mohou být také stříkané oranžovou, promísenou bílou, což je pokládáno za důkaz čistokrevnosti.

Oranžové plotny různé velikosti a stříkání se mohou vyskytovat na různých částech těla, ale nejčastěji u kořene ocasu. Tyto znaky nesmí být příliš hojné a rozsáhlé a převažovat nad sněhově bílým základem. Barva znaků musí být jasná, nikoli nevýrazná, ani příliš tmavá, ani játrová, což by svědčilo o nakřížení jiné rasy. Třetí barva, ani ve formě několika chlupů, není přípustná. Může se vyskytnout čistě sněhobílé zbarvení bez jakýchkoli skvrn.

Výška psa v kohoutku je v rozmezí 44-56 cm, Ideální výška pro psy je 50 cm a u feny: 48 cm. Hmotnost se pohybuje okolo 18 kg u dospělého psa.

Chyby

všechny odchylky od uvedeného standardu musí být považovány za chyby a musí být penalizovány podle stupně jejich závažnosti.

Lehké vady

  • částečná depigmentace nosní houby nebo víčka, příliš světlý pigment nosní houby
  • hřbet klenutý nebo mírně pronesený
  • příliš spáditá záď
  • břicho vtažené (chrtovité), nebo příliš volné

vylučující vady

  • disproporce mezi délkou těla a výškou v kohoutku
  • příliš krátká hlava
  • rozsáhlá nebo totální depigmentace nosní houby a očních víček
  • čenichová partie příliš krátká, příliš špičatá nebo křivá
  • předkus nebo podkus
  • nepřípustný skus
  • různě zbarvené (skvrnité) oči
  • příliš vysoko nasazené uši
  • ocas zatočený, zakřivený do strany, nebo vývrtkovitý; krácený ocas
  • příliš volné lokty
  • křivé přední nohy
  • příliš šikmý metakarpus
  • příliš dlouhá srst
  • každé jiné zbarvení, než bílooranžové
  • kohoutková výška, vybočující z hranic, stanovených standardem

Poznámka: Všichni psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně sestouplá v šourku.

Zdroj: www.cmku.cz

 

Pin It on Pinterest