Psí plemena

SRBSKÝ TŘÍBAREVNÝ HONIČ

F.C.I. - Standard č. 229 / 11.12.2002/F
ZEMĚ PŮVODU Srbsko a Černá Hora
DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU 26.11.2002
KLASIFIKACE F.C.I. Skupina 6. Skupina - Honiči + barváři a příbuzná plemena
KLASIFIKACE F.C.I. Sekce 1. Honiči
Pracovní zkouška Ano

SRBSKÝ TŘÍBAREVNÝ HONIČ na YouTube


Všeobecně
Krátký výtah z historie
tříbarevný honič má totožný původ s ostatními balkánskými honiči.
V roce 1946 byla projednávána hypotéza, že toto plemeno je pouze jednou z variet srbského honiče; byl mu přiznán statut samostatné rasy a byl vydán první standard. Jako samostatné plemeno byl tříbarevný honič prvně představen kynologické veřejnosti na Mezinárodní výstavě v Bělehradě 7. a 8. června 1950. FCI uznala plemeno a zveřejnila standard trikolorního honiče 25. července 1961.
Celkový vzhled
je to středně velký pes se silnou konstitucí. Je plný temperamentu, živý a energický.
Důležité proporce
délka těla, měřená od předhrudí po sedací hrbol je o 10% větší, než výška v kohoutku. Délka hlavy činí 45% výšky v kohoutku.
Použití/Povaha
je věrný, milý, temperamentní; jistý na stopě a velmi houževnatý.


HLAVA
Hlava
je dlouholebý. Horní osy mozkovny a nosního hřbetu jsou rozbíhavé.
Mozkovna
při pohledu z boku i zepředu je mozkovna mírně vyklenutá, dělící rýha je zřetelná. Týlní hrbol je málo výrazný. Šířka mozkovny mezi ušima je stejná jako vzdálenost mezi stopem a týlním hrbolem. Nadočnicové oblouky málo výrazné.
Stop
málo výrazný.
Nosní houba
je velká a vždy černá.
Čenichová partie
je klínovitá, o trochu kratší, než mozkovna; žádoucí poměr mezi délkou čenichové partie a mozkovny je 8,5:10. Čenich postupně zeštíhluje od stopu k nosní houbě. Nosní hřbet je rovný. Boční linie nosu jsou sbíhavé.
Pysky
slabé, přiléhavé, středně vyvinuté, dosti krátké a na konci nosu zaoblené. Olemování pysků musí být černé. Horní pysk překrývá spodní; koutek je uzavřený.
Čelisti/Zuby
čelisti jsou silné. Zuby jsou silné a mají kompletní korektní nůžkový skus.
Klešťový skus je přípustný.
Líce
ploché.
Oči
mají mandlový téměř oválný tvar, jsou mírně šikmo uložené. Oční víčka jsou tmavě (nejlépe černě) orámována. Duhovka je co nejtmavší.
Uši
vysoko nasazené, střední délky, zavěšené, přiléhající k lícím, středně široké. Jejich konec je mírně zaoblený. Uši jsou spíše slabé než silné.
Krk
Silný; jeho délka je přibližně stejná, jako je délka hlavy. Jeho horní linie je mírně klenutá. S horizontálou svírá úhel 45°až 50°.


TRUP
Tělo
obdélníkového rámce. Jeho délka přesahuje o 10% výšku v kohoutku.
Horní linie
rovná.
Kohoutek
nevýrazný.
Hřbet
svalnatý, rovný, silný, delší.
Bedra
svalnatá. Jejich délka je přibližně stejná, jako je délka zádi.
Záď
jen mírně skloněná (20° až 25° ve vztahu k horizontále). Mohutná, svalnatá, široká.
Hrudník
je mohutný. Jeho hloubka odpovídá 50% kohoutkové výšky a jeho obvod ji přesahuje o 20%.
Spodní linie a břicho
výběžek hrudní kosti je jen málo výrazný. Břicho je slabě vtažené.
Ocas
je nasazen v prodloužené linii hřbetu a zádi. U kořene je silný, ke konci zeštíhluje.
Dosahuje k hlezennímu kloubu. Je mírně zatočen směrem vzhůru, je nesen pod úrovní hřbetu. Je porostlý hustou srstí.


Končetiny
Hrudní končetiny
mohutné, svalnaté, paralelně postavené.
Lopatka
její délka odpovídá téměř délce ramenní kosti. Je osvalená, silná a správně přiléhá k hrudnímu koši. S horizontálou svírá úhel 45°až 50°.
Rámě
mohutné, svalnaté, téměř stejně dlouhé, jako lopatka. S horizontálou svírá úhel v rozmezí 45°až 55°.
Loket
silný, postavený u těla. Vzdálenost od loketního kloubu k zemi se rovná polovině kohoutkové výšky.
Předloktí
rovné, mohutně osvalené.
Karpální kloub
silný.
Metakarpus
mohutný, mírně šikmo postavený (svírá přibližně úhel 15°s vertikálou).
Přední tlapky
kočičí tlapky, prsty silné a sevřené. Silné drápy jsou černě zbarvené. Tmavě zbarvené polštářky jsou dobře vyvinuté.
Pánevní končetiny
silné, rovné, svalnaté, paralelně postavené.
Stehna
silná, svalnatá, rovná.
Koleno
silné, postavené rovnoběžně se střední osou těla. Kolenní kloub svírá přibližně úhel 120°.
Lýtko
je svalnaté, přibližně stejně dlouhé jako stehno.
Hlezno
mohutné, kolmo postavené, hlezenní kloub svírá úhel mezi 135°– 140°.
Metatarsus
silný, téměř kolmý.
Zadní tlapky
jsou poněkud delší než přední, se silnými a sevřenými prsty. Drápy jsou silné a černé, polštářky tmavě zbarvené, odolné a dostatečně pružné.
Pohyb
prostorný krok, zabírá hodně terénu, energický.
Kůže
pružná a dobře pigmentovaná, dobře přiléhá k tělu.


OSRSTĚNÍ
Srst
krátká, hustá, lesklá, poněkud hrubší, přiléhavá po celém těle; podsada je hustá. Poněkud delší srst je na zadní straně stehen a na spodní straně ocasu.
Zbarvení
základní barva je intenzivně červená nebo rezavá (liščí), s černým pláštěm nebo sedlem. Černá může dosahovat až k hlavě, kde tvoří černé znaky na slechách. Bílá se vyskytuje na hlavě, kde tvoří lysinku na čele, pokračuje na nosní hřbet a pysky, pod hrdlo a tvoří též úplný nebo částečný límec na krku. Bílá skvrna na hrudi je přípustná, může pokračovat až na konec sternální kosti, břicho a vnitřní strany stehen. Konec ocasu musí být bílý. Bílá nesmí pokrývat více jak třetinu celkové plochy těla.


Ostatní
Kohoutková výška
psi: 45 – 55 cm, ideální výška 51 cm
feny: 44 – 54 cm, ideální výška 49 cm
Chyby
všechny odchylky od výše uvedeného textu musí být považovány za chyby a musí být penalizovány podle stupně jejich závažnosti.
Vylučující vady


  • pes agresivní nebo bázlivý

  • předkus, podkus

  • chybění jednoho ze zubů. Absence dvou premolárů P1 je tolerována.

  • skvrnitá (různobarevná) duhovka

  • příliš dlouhý trup

  • zatočený ocas, vysoko nesený ocas nebo nesený přetočený na hřbetě. Háček na konci ocasu nebo ocas vychýlený (zakřivený) do strany.

  • bílá barva stříkané základní barvou

  • bílá barva přesahující třetinu celkové plochy těla

  • kohoutková výška mimo hranice, stanovené standardem


Všichni psi, na kterých bude patrná porucha psychiky nebo chování, budou vyloučeni.
Poznámka: Všichni psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně sestouplá v šourku.


Zdroj: www.cmku.cz