Psí plemena

Starodánský ohař (Dánský ohař)

F.C.I. - Standard č. 281/22.03.2002/F
ZEMĚ PŮVODU Dánsko
DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU 08.01.1998
VYUŽITÍ Všestranný pes pro lov pernaté zvěře
KLASIFIKACE F.C.I. Skupina 7. Skupina - Ohaři
KLASIFIKACE F.C.I. Sekce 1. Kontinentální ohaři
Pracovní zkouška Ano

Všeobecně
Krátký výtah z historie
Zmínku o tomto plemeni můžeme objevit okolo roku 1710. Tehdy jeden člověk, který se jmenoval Morten Bak a bydlil v Glenstrupu poblíže měst Randers a Hobro, pářil příbuzensky psy z Čech s místními farmářskými psy. Upevnil tak plemeno stříkané hnědě a bíle (bělouše), které bylo nazváno „Bakův pes“ nebo „starodánský ohař“. Místní farmáři ovšem označovali tyto psy názvem „bloodhoundi“, což svědčí o pravděpodobném vlivu potomstva limiérů – honičů, používaných jako stopaři a chovaných na šlechtických sídlech tohoto regionu, kteří byli všichni ve větší či menší míře spřízněni se svatohubertskými psy, na formování této rasy. Rovněž tak je pravděpodobné, že čeští psi byli příbuzní se stavěči ze Španělska a také s výše jmenovanými psy svatohubertského typu. Ti předali tomuto starodánskému ohaři mnohé dědičné vlohy.
Celkový vzhled
Je to středně velký pes obdélníkového rámce s mohutným svalstvem. Jedním z velmi typických znaků tohoto plemene je velmi výrazný rozdíl mezi oběma pohlavími. Zatímco pes je mohutný a silný, fena je typicky mnohem lehčí, živější a veselejší.
Důležité proporce
Kohoutková výška je k délce těla v poměru 8:9.
Použití/Povaha
působí dojmem klidného a vyrovnaného psa, rozhodného a odvážného. Při lovu pracuje spíše pomalu a neztrácí kontakt se svým vůdcem, plní svoji funkci stavěče, aniž by zbytečně pobíhal po velkém prostoru. Toto plemeno se hodí do malých i prostorných loveckých terénů.


HLAVA
Hlava
je krátká a široká, bez výrazného stopu. Týlní hrbol je výrazný a je dobře vidět ze všech stran.
Mozkovna
dostatečně široká a zjevně zaoblená.
Stop
nevýrazný.
Nos
velký, jasně ohraničený, nozdry jsou otevřené. Je zbarven od tmavě játrově hnědé až po odstíny světle játrové.
Nosní hřbet
nosní hřbet je široký.
Pysky
od počátku nosu jsou pysky dobře vyvinuté, a všude překrývají spodní čelist. Tyto dobře vyvinuté pysky dávají hlavě její charakteristickou hloubku.
Čelisti/zuby
čelisti jsou mohutné se správným nůžkovým skusem. Kompletní chrup je upřednostňován.
Líce
jsou silně osvalené, široké.
Oči
jsou středně velké, ani zapadlé v očních jamkách, ani vystouplé. Je upřednostňováno tmavě hnědé zbarvení.
Uši
jsou zavěšené spíše nízko, široké, na konci zaoblené. Jsou správně dlouhé, pokud ucho, natažené směrem dopředu dosahuje dále, než do poslední třetiny čenichové partie.Zadní strana ušního boltce musí přiléhat k lícím.
Krk
svalnatý, dobře osrstěný. Lalok je považován za charakteristický znak plemene, ale nesmí být přehnaně velký.


TRUP
Kohoutek
je výrazný. Je to nejvyšší bod hřbetní linie, která se od něj k zádi mírně svažuje.
Hřbet
silný a svalnatý.
Bedra
krátká, široká a svalnaté, pevná.
Záď
široká a nepřiliš krátká, mírně spáditá směrem bodu nasazení ocasu.
Hrudník
je široký a hluboký. Široký hrudník je specielně požadován u psů. Oblast hrudní kosti dosahuje až k loketnímu kloubu. Žebra jsou vyklenutá a hrudní koš je dlouhý, ani plochý, ani příliš sudovitý. Široká hruď (široká fronta) je upřednostňována.
Ocas
je nasazen spíše vysoko, než nízko. Široký u kořene, ke špičce se zeslabuje. Je středně dlouhý, dosahuje téměř k patnímu kloubu. Je nesený svěšený. Nekupíruje se.


Končetiny
Hrudní končetiny
při pohledu zepředu jsou přední nohy silné, rovné a rovnoběžně postavené.
Lopatky
lopatková kost dobře přiléhá k hrudnímu koši, je bohatě osvalená, což je zřetelně vidět jak v postoji, tak v pohybu.
Rámě
správně dlouhé, svalnaté.
Loket
přiléhá k tělu, ale má dostatek prostoru pro pohyb, není ani vytočený, ani vtočený, je umístěn spíše dále vzadu. Rámě a předloktí svírají správný úhel.
Předloktí
rovné, svalnaté, silné kosti.
Kotníkový kloub
silný.
Záprstí (kotník)
je poněkud šikmo postavené vzhledem k předloktí.
Přední tlapky
silné a uzavřené, prsty klenuté, polštářky odolné.
Pánevní končetiny
připohledu zezadu jsou rovné, postavené rovnoběžně.Správně zaúhlené, se silnými kostmi.
Stehna
svalnatá, dlouhá a široká. Pánevní kost a stehenní kost svírají správný úhel.
Podkolení
silné a dobře úhlené.
Lýtko
dlouhé a silné.
Hlezno
dost dlouhé, svalnaté.
Zánártí
mírně zaúhlené vzhledem k holení kosti.
Zadní tlapky
silné a uzavřené, prsty klenuté, polštářky odolné.
Pohyb
prostorný, dobře pokrývající terén, pohyb pánevních a hrudních končetin vzájemně koresponduje. Končetiny se pohybují v ose. Hlava je nesená vysoko.


OSRSTĚNÍ
Srst
krátká a přiléhavá, spíše tvrdá na omak. Srst dobře pokrývá celé tělo.
Zbarvení
bílé s hnědými znaky: několik velkých ploten a drobné hnědé stříkání na bílém podkladu. Hnědá může mít různý odstín, ale je preferována spíše tmavě hnědá.
Kůže
není příliš jemná, dobře přiléhá k tělu a končetinám. Na hlavě a na krku je kůže poněkud volnější, tvoří na krku lalok a na hlavě v oblasti koutku vrásky.


Ostatní
Výška v kohoutku
psi: 54 – 60 cm, preferovaná výška 56 cm
feny: 50 – 56 cm, preferovaná výška 52 cm
Váha
Dospělý pes: 30-35 kg
Dospělá fena: 26-31 kg
Chyby
všechny odchylky od tohoto standardu musí být považovány za chyby a musí být penalizovány podle stupně jejich závažnosti.


  • špatně nesená hlava

  • nos velmi světlý nebo depigmentovaný

  • příliš krátký nosní hřbet

  • málo spuštěné pysky

  • absence jednoho nebo dvou zubů PM1

  • příliš světlé oči

  • mírně klenutý hřbet

  • příliš krátká záď

  • ocas nesený příliš vysoko nad linií hřbetu

  • mírně vbočené nebo vybočené nohy

  • srst příliš řídká

  • výška vybočující o 1-2 cm z hranic, stanovených standardem


Hrubé vady


  • vady charakteru, nedůvěřivý jedinec

  • příliš slabá kostra

  • výrazný stop

  • špičatý čenich

  • klešťový skus

  • absence jiného zubu, než jednoho nebo dvou PM1

  • kapří hřbet, prosedlý hřbet

  • zřetelně málo prostorný hrudník, sternální oblast málo vyvinutá, hrudní koš plochý nebo sudovitý

  • silně vbočené nebo vybočení lokty

  • sudovitý postoj nebo kravský postoj pánevních končetin

  • měkká záprstí

  • tlapka měkká nebo otevřená


Vylučující vady


  • příliš měkká povaha, bázlivé chování

  • atypický pohlavní výraz

  • zuby: absence více jak 2 premolárů (PM1) a dalšího zubu. Zuby, která nejsou vidět v dásni, jsou považovány za chybějící, s výjimkou, že by bylo potvrzeno, že zub nechyběl, v posudku předešlé výstavy

  • předkus, podkus a každý jiný nekorektní skus

  • rozštěp patra nebo zaječí pysk

  • entropium, ektropium, distichiáza

  • špatné utváření hrudi nebo hrudního koše (například příliš krátká hrudní kost, což má za následek náhlé vtažení spodní linie pod posledními žebry)

  • kohoutková výška nedosahující nebo přesahující o 2 cm hranice, stanovené standardem


Poznámka: Všichni psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně sestouplá v šourku.


Zdroj: www.cmku.cz