Psí články

Štěně - nový člen rodiny

Dětem se splnil jejich velký sen a naše rodina se rozšířila o dalšího člena, tentokrát čtyřnohého. Pokud jsme až dosud chovali maximálně rybičky nebo morče, bude asi s pobytem většího zvířete u nás doma trochu problém a než si všichni zvykneme na nový režim, nějaký ten pátek to určitě potrvá. Jak můžeme malému štěňátku co nejlépe pomoci s jeho adaptací v novém a neznámém prostředí? A jak naučit děti pravidelnému režimu venčení, krmení, česání a tak podobně, aby všechna práce nezbyla jen na nás?

Holčička se štěnětem

Jak alespoň tvrdí Chovatelský řád ČMKU, štěňátko je zralé k příchodu do nových podmínek ve věku cca sedmi týdnů. Tehdy je připraveno na to opustit matku nebo sourozence a odejít do nové rodiny.

 

Ve fázi rané socializace musíme také štěně naučit, že u nás doma jsme pánem my. Samozřejmě není řeč o žádném psychickém týrání zvířete, jde jen o to, aby si štěně uvědomilo, že některé věci dělat prostě nesmí. Loužička na koberci, bolestivé skousnutí našeho zápěstí při hře nebo třeba smělá demolice vybavení bytu. To vše musí být zákonitě potrestáno, a to pokud možno co nejdříve. Pokud na něco podobného nepřivykneme našeho pejska v útlém věku, nenaučí se pravděpodobně základům slušného chování už nikdy. Nebojte se proto štěňátko při nepřístojném jednání jemně plesknout rukou nebo třeba hlasitě okřiknout.

 

Štěně si také musí co nejdříve zvyknout na svou misku (nebo spíše dvě misky, jedna je určená na čistou vodu, druhá na jídlo), pelech či obecně místo, které mu je vyhrazené k odpočinku a spánku (ze začátku postačí třeba i deka nebo starší matrace) a také na to, že v rodinné hierarchii je úplně poslední, přednost v tomto případě máme samozřejmě my, lidé. Naučit psa poslouchat rozhodně není problém, stačí být jen dostatečně důsledný a zpočátku jistě i poměrně přísný. Nebude to ke škodě, určitě každý z nás zná známou frázi o tom, že starého psa novým kouskům nenaučíme, a to platí opravdu doslova.

 

A co si musíme pořídit ještě než si přivezeme malé štěňátko domů? Kromě misek a pelíšku to je určitě obojek (kožený nebo nylonový, to je celkem jedno, hlavně by našeho čtyřnohého přítele neměl škrtit, takže se vyhneme stahovacím obojkům). Pro venčení je velice důležité i vodítko, které by mělo být asi metr a půl dlouhé. Aby si štěňátko snadněji zvyklo na nové prostředí, nakoupíme mu i nějaké hračky. Stačí dvě nebo tři gumové hračky, pokud alespoň jedna z nich při zkousnutí zapíská, vydrží štěňátku k jeho zabavení třeba i celé hodiny. Koupit samozřejmě můžeme i poměrně oblíbené provazy, na kterých si může štěně vyzkoušet svůj pevný stisk, rozhodně ale neuvažujeme o nákupu plyšových hraček. Ty totiž štěně velmi brzy zlikviduje a při své snaze ochutnat vše okolo by mohlo spolknout i některé drobné části a poškodit si trávicí trakt.

 

 

Text: Marek Kos