Psí plemena

Štýrský hrubosrstý brakýř

F.C.I. - Standard č. 62/24.07.1996/F
ZEMĚ PŮVODU Rakousko
DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU 10.10.1995
VYUŽITÍ Štýrský hrubosrstý brakýř se nepoužívá pouze k nahánění zvěře a jejímu hlášení, ale často je využíván jako specialista k dosledům po barvě (postřelené zvěře) v obtížných horských terénech.
KLASIFIKACE F.C.I. Skupina 6. Skupina - Honiči + barváři a příbuzná plemena
KLASIFIKACE F.C.I. Sekce 1. Honiči
Pracovní zkouška Ano

Štýrský hrubosrstý brakýř na YouTube


Všeobecně
Krátký výtah z historie
Základy chovu tohoto plemene položil štýrský průmyslník Carl Peitinger, který pářil fenu hanoverského barváře „Hela I“ psem plemene Istrijský hrubosrstý honič, jehož zevnějšek byl perfektní a jeho lovecké schopnosti vynikající. Nejlepší potomci, kteří vzešli z tohoto spojení, byli používáni k reprodukci. Hrubá srst činí tyto psy odolné vůči povětrnostním vlivům.
Celkový vzhled
Je to plemeno středního vzrůstu, s dobře vyvinutým svalstvem. Má drsný vzhled, nepůsobí však nebezpečně.
Použití/Povaha
je to vášnivý lovec, hlasitý, který spolehlivě pracuje na stopě, je velmi bystrý.


HLAVA
Mozkovna
mozkovna je poněkud klenutá, týlní hrbol je výrazný.
Stop
je dobře patrný.
Nos
nosní houba je černá.
Nosní hřbet
silný, rovný.
Pysky
málo vyvinuté.
Čelisti/Zuby
zuby jsou silné, skus je nůžkový. Kompletní chrup, čítající 42 zubů, je žádoucí;
Je přípustné, aby chyběly nanejvýše 2 PM1 nebo PM2 (premoláry 1a 2); M3 (moláry 3) nejsou brány v potaz.
Oči
duhovka je hnědá.
Uši
nejsou moc velké, přiléhají ploše k lícím, jsou pokryté jemnou srstí.
Krk
silný a nepříliš dlouhý.


TRUP
Hřbet
je rovný a široký.
Bedra
středě vyklenutá
Záď
je šikmá.
Hrudník
hluboký a široký.
Ocas
je středně dlouhý, silný u kořene, dobře osrstěný, nikdy stočený, ale nesený srpovitě prohnutý směrem vzhůru;srst na spodní straně tvoří kartáč, není však chundelatý.


Končetiny
Hrudní končetiny
jsou rovné, svalnaté, správně zaúhlené.
Lopatky
jsou šikmo uložené.
Pánevní končetiny
svalnaté, silné, korektně zaúhlené, při pohledu zezadu jsou rovné.
Tlapky
nejsou příliš velké, prsty jsou klenuté a sevřené; polštářky jsou tvrdé a nevelké.
Pohyb
je prostorný (pokrývá hodně terénu) a pružný.


OSRSTĚNÍ
Srst
je hrubá, ne však zcuchaná ani lesklá, je tvrdá a drsná. Na hlavě je srst kratší než po těle a tvoří vous.
Zbarvení
červená a světle žlutá. Bílá skvrna na hrudi se připouští.


Ostatní
Kohoutková výška
psi: 47-53 cm
feny: 45-51 cm
Chyby
Všechny odchylky od tohoto standardu musí být považovány za chyby a musí být
penalizovány podle stupně jejich závažnosti.


  • hlava příliš úzká

  • uši stočené nebo příliš zahrocené

  • ocas příliš krátký, příliš slabý, nesený přehnaně vztyčený, chundelatý

  • slabé končetiny

  • příliš dlouhá srst, jemná, kudrnatá nebo měkká

  • bázlivý jedinec


Vylučující vady


  • předkus nebo podkus; absence více jak dvou zubů řady PM1 nebo PM2

  • každé jiné zbarvení, než to, které předepisuje standard


Poznámka: Všichni psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně sestouplá v šourku:


Zdroj: www.cmku.cz