Psí plemena

Výmarský ohař

Foto www.copyright-free-pictures.org.uk
F.C.I. - Standard č. 99 / 13. 02. 2002 / D
ZEMĚ PŮVODU Německo
DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU 27.02.1990
VYUŽITÍ Všestranný lovecky upotřebitelný pes (ohař).
KLASIFIKACE F.C.I. Skupina 7. Skupina - Ohaři
KLASIFIKACE F.C.I. Sekce 1. Kontinentální ohaři
Pracovní zkouška Ano

Výmarský ohař na YouTube


Všeobecně

KRÁTKÝ HISTORICKÝ PŘEHLED
O vzniku výmarských ohařů panují četné teorie. Jisté je jen to, že výmarští ohaři, kteří tehdy ještě vedli hodně krve takzvaných vodicích psů, byli chováni již v první třetině 19. století na výmarském dvoře.

V polovině století (tedy před počátkem čistokrevného chovu) spočíval chov psů téměř výhradně v rukou myslivců z povolání a lesníků ve středním Německu – především v okolí Výmaru a v Duryňsku, kteří chovali psi většinou jen na základě jejich výkonnosti. Když dny takzvaných vodicích psů skončily, křížili tito myslivci a lesníci své psy také s křepeláky a chovali dále tyto křížence. Zhruba od roku 1890 bylo toto plemeno chováno plánovitě a vedeno v plemenné knize. Vedle krátkosrstého výmarského ohaře se již před přelomem století začala vyskytovat také dlouhosrstá varieta, i když zpočátku jen ojediněle. Výmarský ohař byl od počátku vedení v plemenné knize chován čistokrevně, tedy v podstatě bez vkřižování jiných plemen, především pointerů. Díky tomu je výmarský ohař pravděpodobně nejstarším německým plemenem ohařů, které se chová již zhruba 100 let čistokrevně.

CELKOVÝ VZHLED
Středně velký až velký lovecky upotřebitelný pes. Účelný pracovní typ, krásného vzhledu, šlachovitý, se silným osvalením. Samčí popřípadě samičí typ musí být výrazně odlišeny.

DŮLEŽITÉ PROPORCE
Délka trupu ke kohoutkové výšce zhruba 12 : 11.



  • Délkové proporce hlavy
    délka tlamy od špičky čenichu až k počátku čela poněkud přesahuje délku mozkovny od počátku čela k týlnímu hrbolu.

  • Hrudní končetiny
    vzdálenost loktů od středu nadprstí a od loktů od kohoutku je přibližně stejná.




CHOVÁNÍ / CHARAKTER (POVAHA)
Všestranný, lehce ovladatelný, povahově pevný a náruživý lovecky upotřebitelný pes se systematickým a vytrvalým hledáním, nikoliv však nadměrného temperamentu. Nos pozoruhodné kvality. Ostrý na škodnou a dravou zvěř; také ostražitý, ale nikdy agresivní. Spolehlivý ve vystavování a v práci ve vodě. Pozoruhodný sklon k práci po ráně.






HLAVA

Lebka
V harmonickém poměru k výšce a lebce obličejové části hlavy. u psů širší než u fen, ale u obou je šíře mozkovny mezi ušima v dobrém poměru k celkové délce hlavy. Uprostřed čela prohlubeň. Týlní hrbol lehce až mírně vystupující. Za očima dobře patrný jařmový oblouk.

Stop
odsazení čela mimořádně malé.

Nosní houba
velká, přesahující přes dolní čelist. Tmavě masově zbarvená, směrem dozadu pozvolna přecházející v šedou.

Tlama
dlouhá a zejména u psů silná, z profilu působí téměř hranatě. Hlava v oblasti špičáků a trháků přibližně stejné šířky. Hřbet nosu rovný, často poněkud klenutý, nikdy nesmí být prohnutý směrem dolů.

Pysky
mírně převislé; okraje pysků stejně jako patro masově zbarvené. Malý koutek.

Čelisti / zuby
Čelisti silné. Chrup úplný, pravidelný a silný. Řezáky se navzájem dotýkají (nůžkový skus).

Líce
svalnaté a zřetelně vyznačené. »Suchá hlava«.

Oči
Jantarově zbarvené, tmavé až světlé, inteligentního výrazu. Ve štěněčím věku blankytně modré. Kulaté, nepatrně šikmo uložené. Oční víčka dobře přiléhající.

Visící uši
široké a poměrně dlouhé, dosahující zhruba ke koutku tlamy. Vysoko nasazené, v nasazení úzké, na konci špičatě zaoblené. V pozornosti lehce dopředu natočené, se záhybem.

KRK
Ušlechtile působící a nesený, horní linie klenutá. Svalnatý, téměř kulatý, ne příliš krátký, suchý. K plecím se rozšiřuje a ladně přechází do hřbetní a hrudní linie.




TRUP

Horní linie z profilu
Od klenuté linie krku přes dobře vyjádřený kohoutek přechází horní linie harmonicky v relativně dlouhý, pevný hřbet.

Kohoutek
dobře vyjádřen.

Hřbet
pevný a svalnatý, bez pronesení. Vzadu není přestavěn. Poněkud delší hřbet není vadou, protože jde o charakteristický znak plemene.

Záď
pánev dlouhá a přiměřeně šikmo postavená.

Hruď
silná, ale ne přehnaně široká; s dostatečnou hloubkou – dosahuje téměř až k lokti – a s dostatečnou délkou. Hrudník dobrého klenutí, aniž by působil sudovitým dojmem, s dlouhými žebry, předhrudí dobře vyjádřené.

Dolní linie z profilu a břicho
Lehce stoupající, břicho ale není vtažené.

OCAS
Nasazení ocasu poněkud níž pod linií hřbetu než u jiných srovnatelných plemen. Ocas silný a dobře osrstěný. V klidu volně visí; při vzbuzené pozornosti psa a při práci nesen vodorovně, nebo také výš.




Končetiny

HRUDNÍ KONČETINY
Běhy »vysoké«, šlachovité, rovné a rovnoběžné; nejsou postaveny široce.

Plece
Dlouhé a šikmé. Dobře přiléhající. Silně osvalené. Dobré zaúhlení lopatky v ramenním kloubu.

Nadloktí
šikmo postavené, dostatečně dlouhé a silné.

Loket
volný a rovnoběžně uložený. Není vytočen ven ani vtočen dovnitř.

Předloktí
dlouhé, rovně postavené.

Zápěstí
silné, pevné.

Přední nadprstí
šlachovité, lehce šikmo postavené.

Tlapy hrudních končetin
Silné. Postavené rovně ke středu těla. Prsty těsně sevřené a dobře klenuté. Delší prostřední prsty jsou typickým znakem plemene, a proto nejsou vadou. Drápy světle až tmavě šedé. Polštářky tlap dobře pigmentované, tvrdé a odolné.

PÁNEVNÍ KONČETINY
Běhy »vysoké«, šlachovité respektive dobře osvalené. Rovnoběžně postavené, nejsou vytočeny ven ani vtočeny dovnitř.

Stehna
dostatečně dlouhá, silná a dobře osvalená.

Kolenní klouby
silné a pevné.

Lýtka
dlouhá, šlachy výrazně vystupující.

Hlezno
silné a pevné.

Nárt
šlachovitý, téměř kolmo postavený.

Tlapy pánevních končetin
silné, kompaktní a bez paspárků. Jinak jako tlapy hrudních končetin.

CHODY
Průběh všech chodů prostorný a plynulý. Pánevní a hrudní končetiny rovnoběžně se pohybující. Cval je dlouhý a plochý. V klusu zůstává hřbet rovný. Mimochod je nežádoucí.

KŮŽE
Silná. Dobře přiléhající, ale nepřiléhá příliš těsně.




OSRSTĚNÍ

SRST



  • Krátká srst
    Krátká (ale delší a hustší než u většiny srovnatelných plemen), silná, velmi hustá a hladce přiléhající krycí srst. Bez podsady nebo jen s malým množstvím podsady.

  • Dlouhosrstá varieta
    Měkká, dlouhá krycí srst s podsadou nebo bez ní. Hladká nebo lehce zvlněná. Srst v nasazení uší lehce přepadající. Na špičkách visících uší je přípustná sametová srst. Délka srsti po stranách 3 – 5 cm, na spodní straně krku, na předhrudí a na břiše většinou trochu delší. Dobré praporce a kalhoty, avšak směrem dolů kratší. Ocas s dobrou vlajkou. Prostor mezi prsty osrstěný. Osrstění hlavy méně dlouhé. Osrstění podobné patrové srsti se středně dlouhou a dobře přiléhající krycí srstí, hustou podsadou a středně vyvinutými praporci a kalhotami se někdy vyskytuje u psů se smíšenými geny.




BARVA
Stříbrná, srnčí hněď nebo myší šedá a přechody mezi těmito barevnými tóny. Hlava a uši většinou trochu světlejší. Bílé odznaky jsou přípustné jen v malém rozsahu na hrudi a na prstech. V některých případech je na středu hřbetu více nebo méně dobře vyjádřený tmavý »úhoří pruh«. Psi s vysloveně červenožlutým »pálením« mohou obdržet nanejvýš známku »dobrý«. Hnědé pálení je těžká vada.




Ostatní

Kohoutková výška
Psi: 59 až 70 cm (ideální míry: 62 - 67 cm),

Feny: 57 až 65 cm (ideální míry: 59 - 63 cm).


Hmotnost
Psi: cca 30 až 40 kg

Feny: cca 25 až 35 kg


VADY
Jakákoliv odchylka od výše uvedených bodů se musí považovat za vadu, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru s odchylkou.



TĚŽKÉ VADY



  • Výrazné odchylky typu. Netypický pohlavní výraz.

  • Hrubé odchylky velikosti a proporcí.

  • Lebka obličejové části hlavy:hrubé odchylky – například příliš silně vyvinuté pysky nebo špičatá tlama.

  • Čelisti a zuby:chybění více než dvou PM1 nebo M3.

  • Oči:lehké, především lehké a jednostranné vady očních víček.

  • Visící uši:vysloveně krátké nebo dlouhé, nestočené.

  • Volná kůže na krku (lalok). Hrubé odchylky ve formě a osvalení.

  • Hřbet:výrazně propadlý nebo kapří hřbet. Přestavěnost.

  • Hruď, břicho:sudovitý hrudník, nedostatečná hloubka nebo délka hrudníku. Vtažené břicho.

  • Hrubé anomálie postoje – například chybné zaúhlení, ven vytočené lokty, otevřené tlapy.

  • Silně sudovitý postoj nebo kravský postoj.

  • Špatný pohyb v jednotlivých druzích chodů, také nedostatečně vpřed dosahující tlapy nebo chybějící posuv zezadu, mimochod.

  • Hrubé nedostatky – například příliš jemná nebo příliš hrubá kůže.

  • Přechody mezi variantami srsti stanovenými standardem.

  • Chybějící osrstění břicha a uší (kožené uši). Rozšířená zvlněná srst u krátkosrsté variety. Vysloveně kudrnaté nebo nedostatečné osrstění u dlouhosrsté variety.

  • Odchylky od odstínů šedé – například nažloutlá nebo nahnědlá. Hnědé pálení.

  • Silné odchylky velikosti nebo hmotnosti (například více než 2 cm kohoutkové výšky).

  • Ostatní hrubé nedostatky.

  • Lehké nedostatky povahy.





VYLUČUJÍCÍ VADY



  • Absolutně netypičtí jedinci, především těžkopádní nebo slabí.

  • Absolutně chybné proporce.

  • Absolutně netypická mozkovna například podobná buldokovi.

  • Lebka obličejové části hlavy:absolutně netypická například v důsledku proláklého hřbetu nosu.

  • Čelisti a zuby:předkus, podkus, chybění dalších zubů.

  • Oči:entropium, ektropium.

  • Visící uši:absolutně netypické, například odstávající.

  • Vysloveně silný lalok.

  • Hřbet:silně propadlý nebo kapří hřbet. Silná přestavěnost.

  • Hruď, břicho:hrudník vysloveně sudovitý nebo znetvořený.

  • Běhy rachitické nebo znetvořené.

  • Chronické kulhání.

  • Vysloveně poškozený pohyb.

  • Znetvoření a defekty kůže.

  • Částečná nebo úplná lysivost.

  • Barva jiná než šedá. Výrazné hnědé pálení. Bílé odznaky mimo odznaků na hrudi a tlapách.

  • Vysloveně přehnaná nebo nedostatečná velikost.

  • Ostatní vývojové vady. Nemoci, u nichž je třeba předpokládat dědičnost (například epilepsie).

  • Nedostatky povahy – například plachost nebo bojácnost.




Tento souhrn samozřejmě nemůže obsahovat všechny vyskytující se vady, je třeba po považovat jen za příklady.


Poznámka: psi musí vykazovat dvě očividně normálně vyvinutá varlata, nacházející se zcela v šourku.



Zdroj: www.cmku.cz